Srbská opozice zahájila akce občanské neposlušnosti
Kandidát srbské opozice Vojislav Koštunica prohlásil v pátek odpoledne na shromáždění svých stoupenců v Bělehradě, že hlasovací lístky z nedělních prezidentských voleb by měly být znovu přepočítány, neboť existují velké pochybnosti o oficiálně vyhlášených výsledcích, podle nichž Koštunica jen těsně nezvítězil v prvním kole.
Stejný požadavek vznesla v pátek též Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která chce, aby sporný výsledek jugoslávských prezidentských voleb zkontrolovali mezinárodní pozorovatelé.
Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová, která zastává funkci úřadující předsedkyně OBSE, označila oficiálně prezentované výsledky jugoslávských voleb, jak je zveřejnila jugoslávská státní volební komise, za nelegitimní a poznamenala, že jugoslávští voliči mají právo dozvědět se pravdu o výsledku hlasování. Nemá-li federální volební komise co skrývat, dodala, měla by zveřejnit všechny podrobnosti o výsledcích.
Paní Waldnerová také podpořila návrh na okamžité zrušení mezinárodního embarga na dovoz ropy do Jugoslávie jako uznání skutečnosti, že naprostá většina Jugoslávců hlasovala pro demokratické změny.
Odvolání všech mezinárodních hospodářských sankcí, namířených proti Jugoslávii, je nyní námětem řady diplomatických jednání. A zdá se, že většina západních politiků tento krok podporuje. Americký prezident Bill Clinton o tom například jednal ve čtvrtek ve Washingtonu s předsedou holandské vlády Wimem Kokem. Novinářům pak řekl: Je jasné, že lidé v Jugoslávii dávají přednost opozici a myslím si, že bychom měli teď jasně říci, že budou zrušeny všechny sankce, jakmile tam nastoupí demokratická vláda.
Předseda holandské vlády Wim Kok k tomu dodal: To, co se stalo před několika dny při volbách, je naprosto jasné znamení, že lidé v Jugoslávii se chtějí zbavit Miloševiče. A myslím si, že to je ta pravá chvíle, abychom naznačili, že jakmile se chopí moci opozice, budou všechny sankce zrušeny, protože sankce nebyly nikdy namířeny proti lidu.
Na Západě dnes existují také jisté obavy z násilností, které by mohly v nejbližší době v Srbsku vypuknout. Vzhledem k tomu, že prezident Slobodan Miloševič pravděpodobně neodstoupí dobrovolně a že srbská opozice rozhodně neuznává oficiálně vyhlášené výsledky voleb, bude se vnitřní napětí v Jugoslávii nejspíše dále vyhrocovat. Opozice už oznámila, že chce v příštích dnech zahájit stávky a rozsáhlé akce občanské neposlušnosti a pořádá teď v různých městech veřejná shromáždění. Není vyloučeno, že při tom dojde ke srážkám s policií.
Západní činitelé ovšem dávají jasně najevo, že přes tyto obavy nechtějí zasahovat do vnitřních věcí Jugoslávie. Náměstek generálního tajemníka Severoatlantické aliance pro politické záležitosti Klaus Peter Klaiber řekl novinářům, že organizace NATO zabrání jakémukoli šíření násilností do Bosny a Kosova, ale že nebude zasahovat v Jugoslávii, kde by kvůli spornému výsledku voleb mohla vypuknout i občanská válka.
Okolní balkánské státy ale stále doufají, že se změna v Jugoslávii obejde bez větších násilností a hlavně, že proběhne rychle - a dívají se na tamní vývoj optimisticky.
