Stalin jako světec?
Svatých je mnoho a různé církve k nim mohou zaujímat různý vztah. Dokázali byste si ale představit, že bude vyhlášen za svatého sovětský diktátor Stalin? V dnešním Rusku existují lidé, kteří si to představit umějí, což dokazuje nedávný skandál: V pravoslavném chrámu na petrohradském předměstí Strelňa se objevila ikona svaté Matrony Moskevské, rozmlouvající se Stalinem. Na reakci tisku musela být ikona odstraněna. Vše má ale širší souvislosti.
Otec Jefstafij, který ikonu do chrámu umístil bez vědomí svých církevních nadřízených, přitáhl v ruské veřejnosti mimořádnou pozornost. Myšlenka kanonizace někdejšího generálního tajemníka a hlavního strůjce krvavého teroru první poloviny existence Sovětského svazu se v ruské společnosti šíří delší dobu. Již před třemi lety průzkumy veřejného mínění ukázaly, že pozitivní vztah k tyranovi má plná polovina Rusů. Se stejným efektem se setkali i organizátoři soutěže Ruské jméno (což je obdoba nedávného nejslavnějšího Čecha). Tam na nátlak míst nejvyšších došlo k jistým korekcím, aby se na prvním místě objevilo jméno Putin a Stalin se dostal až za něj.
Na cestě k případné rehabilitaci Stalina však zatím naštěstí stojí několik významných překážek. Tou první je sama Ruská pravoslavná církev, která bývá tradičně viněna z bezvýhradné podpory jakékoli ruské státní moci, ale v tomto případě byla velmi ostře proti. Kromě toho se oba muži, stojící dnes v čele Ruska, tedy Dmitrij Medveděv a Vladimír Putin, přes pověst autokratů sami sebe považují za západně orientované liberály a k představě tiché rehabilitace Stalinova kultu se tedy chovají dosti štítivě. Na druhé straně ale proputinské Jednotné Rusko kupříkladu v předvolební kampani Stalinovy nehynoucí popularity docela klidně využívá. Tento komplikovaný stav chtěl vyřešit reakční spisovatel a muž, označovaný na sklonku sovětské epochy ruskými intelektuály nelichotivým souslovím "slavík generálního štábu". Jmenuje se Alexandr Prochanov, dnes známý publicista a zuřivě prosovětský tradicionalista. Právě on ale dokázal tyto postoje, alespoň sám v sobě, smířit s pravoslavnou vírou a už v roce 2004 navrhl, aby byl největší tyran ruských dějin prohlášen za svatého.
Zajímavé přitom je, že na vztahu ke Stalinovi se nejsou s to dohodnout ani ruští historici: někteří z nich jsou dodnes ochotni tvrdit, že omluvitelný je i hladomor z počátku 30. let. Ten prý byl totiž vyvolán potřebou prodávat prakticky veškerou zemědělskou produkci do zahraničí, aby bylo možné za stržené peníze budovat patřičnou protiváhu hitlerovské válečné mašinérii.
Čin otce Jevstafije je tak jen dalším důkazem zajímavého jevu: Jak soudí list Nezavisimaja gazeta, Stalinova nebývalá popularita mezi lidmi svědčí o tom, že jsou dosavadními reformami zklamáni. Pokud se pak Stalinova odkazu účelově dovolává státní moc, je to tím, že v prostředcích je zkrátka nevybíravá.
