Stát podceňuje, že se mnoho lidí stará o nemohoucí příbuzné. Bez nich by se ale systém zhroutil, soudí ekonom
V Česku pečuje o své blízké zhruba 800 tisíc lidí. Takzvaná neformální péče ale znamená vyšší stres, vyčerpání, omezení sociálního kontaktu a v neposlední řadě propad do příjmové chudoby. Bez této síly by stát péči sám nezvládl. Demografické predikce však varují před nárůstem počtu lidí, kteří budou péči potřebovat. Jak se na to připravit? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz CETA.
Tvrdíte, že se v Česku nejenže neformální péči věnuje až 800 tisíc lidí, ale mnozí jsou také na hraně příjmové chudoby. Z čeho vycházíte?
Vycházíme z dat, která jsou od lidí, kteří péči čerpají a kteří na ni pobírají některou sociální dávku. Víme ale také, že bez toho se neformální péči věnují statisíce lidí. Zhruba pětina z nich je na hranici příjmové chudoby. Je to ale ekonomická chudoba v širším smyslu, protože ti pečující mají různé problémy.
Čtěte také
Do nižší kvality života se promítají faktory jako stres, vyčerpání, hádky v rodině – třeba proto, že ten pečující se nemůže dlouhodobě vzdálit z domova na dovolenou; zejména děti nedokážou dobře pochopit, proč se nejede na dovolenou k moři nebo na lyže. A také nemožnost kariérně růst.
Většina neformálně pečujících jsou ženy, což v případě rodinné odluky nebo rozchodu umocňuje horší postavení žen na trhu práce. Je to velký problém, který se bude zhoršovat a dotýkat i mladých. Je to jedna z největších výzev, která Česko čeká.
Co by se stalo, kdyby se tito lidé přestali o příbuzné starat a nechali to na státu? Jak velké náklady by to znamenalo?
Systém by se zhroutil. Je to naprosto nereálné, protože stát ani municipality už teď nemají dostatečné kapacity na to umístit člověka potřebujícího péči do lůžkového zařízení. Je to možné jen v případě, že někdo jiný zemře. Je to hrozné, ale když člověk zemře na lůžku, tak je okamžitě obsazen čekajícím člověkem.
Systém se také potýká s klientelismem. Jeden zaměstnanec centra mi uvedl, že pokud zastaví před centrem drahé SUV, tak vědí, že jsou na kapacitě minus jeden. Tak to prostě je.
Čtěte také
Doplnit kapacitu a nabídku zařízení je v důsledku vysoké byrokracie nadlidský úkol. Navíc návratnost takových investic je s ohledem na nízký náhradový poměr i zdroje lidí v neproduktivním věku dost omezená.
Neformální péče je podceňovaná, ale je to důležitý pilíř sociální rovnováhy v zemi. Dle ministerstva práce a sociálních věcí se v příštích 20 letech počet osob starších 75 let zdvojnásobí. Čtvrtina až třetina z nich bude ve špatném zdravotním stavu.
Bude tudíž vyžadovat některou formu dlouhodobé péče a je nezbytné se na to připravit. Když ne dnes nebo zítra, tak pozítří, protože v ideálním případě jsme to měli řešit už včera.
Zmínil jste nereálnost cesty navýšit kapacitu. Druhá cesta je, že se zaplatí ambulantní péče, o kterou je velký zájem a která je potřebná. Vyplatilo by se státu, aby lidé, kteří se starají o své blízké, nechal stát pracovat na pozicích, kde pracují, a vychoval, zaplatil, připravil specialisty, kteří by tu práci mohli vykonávat?
Samozřejmě, bylo by to „win, win, win“. Jednak se to státu vyplatí fiskálně a jednak je to důležitý impulz pro trh práce, který je dlouhodobě napjatý. Víme, že zaměstnanců se nedostává a bude to ještě horší. Za třetí to řeší genderový problém dvojích mezd a uplatnění žen na trhu práce.
Čtěte také
Proto jsem rád, že vláda v tomto udělala velký krok dopředu, když podpořila daňovou uznatelnost pojistného produktu na dlouhodobou péči, se kterým přišly komerční pojišťovny. Lidé se tak budou moci pojistit proti výskytu této situace a čerpat potom peníze, pokud nastane.
To je důležité nejen z toho důvodu, že lidé budou zajištěni a jejich rodiny nebudou mít nižší standard, ale i proto, že díky tomu se do systému dostanou nové peníze, které budou motivovat, aby vznikaly nové, zejména ambulantní služby.
Také aby lidé chodili studovat, aby se ten obor zatraktivnil, aby se tam zvyšovaly mzdy a abychom se na tu demografickou katastrofu, která nás čeká, lépe připravili.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.
Související
-
Antimonopolní úřad by měl na potravinovém trhu hrát daleko aktivnější roli, usuzuje ekonom Bureš
Může za vysoké ceny potravin v Česku malá konkurence a utvořený oligopol? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
-
Ekonomka: Skleróza na trhu práce. Máme nízkou nedobrovolnou nezaměstnanost, firmy se bojí propouštět
Mají zaměstnavatelé na to, aby nám přidali více a dokázali jsme porazit inflaci? V Řečí peněz odpovídá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
-
I přes navýšení investic do školství padáme v mezinárodním srovnání do podprůměru, varuje ekonom
Je české školství skutečně podfinancované? Jak vlastně posuzujeme jeho kvalitu a jaká opatření bychom měli přijmout pro její zvýšení? Vysvětluje ekonom Daniel Münich.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.