Stíny zlatého hokejového lesku
Český hokej pokračuje ve svém zlatém věku. V posledních třech letech přivezl titul mistrů světa a dokázal v Naganu vyhrát nejprestižnější hokejový turnaj v historii zimních olympijských her.
Jaromír Jágr opakovaně triumfuje jako nejlepší hráč podle vstřelených branek a přihrávek v nejprestižnější světové soutěži, za kterou je považována kanadsko-americká NHL. Dominik Hašek se stal za oceánem brankářskou legendou. Na poháru za vítězství v NHL je vyryta celá řádka jmen českých hokejistů a letos stále existuje šance, že Ivan Hlinka bude prvním evropským trenérem, který dovede tým k zisku Stanley cupu.
Zkrátka sílu českého hokeje respektují i v jeho kolébce, tedy v Kanadě. Na druhé straně je jasné, že v drtivé většině zemí na světě ani nezaregistrovali, že se mistrovství světa hraje. Také českou kotlinu neovládlo hokejové šílenství podobné tomu z doby naganského triumfu. Většina lidí zisk další zlaté medaile asi zaregistrovala, ale euforii nepropadla. Ani politici se tentokrát nepředhánějí ve snaze přiživit svoji popularitu na zlatém lesku. Ten by ostatně neměl zastínit mnohem významnější skutečnosti, které o České republice vypovídají reálněji než umění Hniličky, Reichla nebo Dopity.
Nejenom na úrovni politické diplomacie má nyní Česká republika pověst nespolehlivého partnera. V hokejovém světě o tom svědčí nedodržení slibů týkajících se uspořádání světového šampionátu. Jeho pořadatelství bylo podmíněno výstavbou nové haly. I když se o tom vědělo několik let, nebyli hokejoví funkcionáři ve spolupráci se státními úředníky schopni vybudování arény zajistit. Přesto mezinárodní hokejovou federaci opakovaně udržovali v iluzi, že se všechno stihne. Bylo to blufování hráče pokeru, který měl prázdnou ruku. Když musel s kartami na stůl, ukázala se pravda v plné nahotě. Nebýt už zmiňovaných úspěchů českých hokejistů, asi by následovalo jediné - odebrání pořadatelství mistrovství světa České republice.
Takhle získali organizátoři roční odklad. Ani ten by nemusel stačit. Ve hře o výstavbu haly je hodně protichůdných zájmů. Někteří aktéři z ní chtějí pro sebe vytěžit maximální zisk a kalkulují s tím, že vzhledem k časovému presu a k atmosféře ovlivněné ziskem zlata, se jim to povede. Nahrávají jim problémy, které zpochybňují vhodnost Hagiboru, jako lokality pro výstavbu nové víceúčelové haly. Ať už jde o nevyjasněnost vlastnických vztahů k některým pozemkům, výstavbu dalšího vestibulu metra, nebo zasazení takové stavby do prostředí významných hřbitovů a rodinných domů. Tím spíš, že několik desítek let byl v územním plánu pro podobné účely vyčleněn pozemek na Maninách. V jeho neprospěch údajně hovořila především špatná dopravní dostupnost.
Zkrátka pochybnosti o vhodnosti Hagiboru mají opodstatnění. Vzhledem k časovému presu asi nic nezmění na tom, že v nejbližších týdnech budou ve hře dvě varianty. Buďto se hokejový svaz, pražský magistrát a finský investor dohodnou, nebo se Česká republika bude muset pořádání mistrovství světa vzdát. Těžko lze už stihnout výběr nového investora, nebo nové lokality pro výstavbu. Pokud nechce země světových šampiónů utrpět ostudu, bude muset jít první cestou. Ta však daňové poplatníky s největší pravděpodobností přijde zhruba na miliardu korun. Právě tolik chce od státu finský investor za zřízení dalšího vestibulu metra. Přitom vestibul byl jednou z podmínek budování nové arény a každý zájemce o výstavbu haly musel s už zmiňovanou investicí dopředu počítat.
V České republice se často hovoří s despektem o Rusku, jako o zemi, kde dominuje korupce a neprůhledné podnikatelské prostředí. Přesto tento stát dokázal v souvislosti s pořádáním mistrovství světa svým slibům dostát a novou arénu vybudoval. Česká republika toho zatím není schopna.
ČRo 6 / RSE
14. května 2001
Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz