Svatodušní tradice se mění
Dlouho to byl zaběhaný rituál: z Bavorska zaznívala o svatodušních svátcích ze sudetoněmeckého sjezdu ostrá slova na českou adresu, na která česká strana v horším případě reagovala předem a v lepším případě je přešla. Letos ale existuje řada předpokladů k tomu, aby to bylo jinak.
Na sudetoněmeckém sjezdu se totiž odehraje několik premiér. Předně došlo ve vedení sudetoněmeckého krajanského sdružení na začátku letošního roku ke kompletní generační výměně: vedle Bernda Posselta, dlouholetého evropského poslance za CSU a šéfa německé panevropské unie, který se stal mluvčím sdružení, se na post předsedy dostal Franz Pany. Posselt a Pany jsou vrstevníci a mají tudíž jedno společné: narodili se dávno po válce v mírovém Německu a dokonce i jejich rodiče zažili odsun de facto jako děti. Otec 51-letého Franze Panyho se narodil v roce 1930 v Mariánských lázních a jeho matka o čtyři roky později v Praze. Což znamená, že oba rodiče dnešního předsedy sudetoněmeckého krajanského sdružení za Hitlerova režimu vyrůstali, ale rozhodně se o jeho nastolení nemohli sami aktivně zasloužit. Po válce nicméně spadli do mlýna kolektivní viny a s cejchem zrádců byli vyhnáni ze země, kde se narodili. Podobně tomu muselo být s otcem dnes 52tiletého Bernda Posselta, který si po odsunu našel v Německu manželku z rakouského Štýrska.
Příznačné pro oba dnešní špičkové představitele sudetských Němců v každém případě je, že se od roku 1989 angažují v česko-německém dialogu. Franz Pány například inicioval jedno z prvních komunálních partnerství- mezi Mariánskými lázněmi a Bad Homburgem. Fakt, že na letošním sudetoněmeckém sjezdu bude cenou Karla IV poctěn právě někdejší disident Petr Uhl, který se- kromě své novinářské práce- dnes v ČR neúnavně angažuje ve prospěch menšin- souvisí s generační výměnou ve vedení sudetoněmeckého krajanského sdružení zcela nepochybně. Je - a ještě bude- až zábavné sledovat, kolik lidí je iritováno z faktu, že Uhl své laureátství nejen s radostí přijal, ale také otevřeně mluvil o svých sudetoněmeckých přátelích jako o opravdových demokratech a Evropanech.
Ta hlavní premiéra se ale na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku bude konat v neděli, až na pódium vstoupí Guenther Beckstein poprvé ve své roli bavorského ministerského předsedy. Je znám jako konservativní politik, který je zvyklý říkat věci na rovinu, bez diplomatických floskulí. Na druhé straně to vypadá, že vnitropoliticky své nástupnictví po Edmundu Stoiberovi moc nezvládá. Ani rigorózní zákaz kouření, ani náhlé zrušení projektu magnetické dráhy Transrapid mu na popularitě nepřidaly. Komunální volby dopadly pro CSU špatně a další test u voličů, zemské volby, bude Becksteinova vláda muset absolvovat už letos na podzim. Z řad sudetských Němců se tradičně rekrutují voliči CSU a je otázka, jestli Beckstein odolá pokušení použít sudetoněmecký sjezd jako lacinou volební platformu. Skutečnost, že oproti původním předpokladům nebyl doposud mezi Prahou a Mnichovem sjednán žádný termín oficiální návštěvy bavorského ministerského předsedy v ČR, nevěstí v tomto ohledu nic pozitivního.
Instrumentalizace odsunu ze strany politiků, a to jak bavorských tak českých, ale nemusí být do budoucna už tak jednoduchá, jako byla doposud: právě v těchto květnových dnech se v ČR ukazuje, že zdejší veřejnost začíná být k tomuto tématu vnímavější. Nedělní inscenace Durychova románu Boží duha ostravskou televizí i diskuse čtenářů v novinách dávají tušit, že by se po letech zdánlivé stagnace v česko-sudetoněmecké diskusi mohl odehrát kvalitativní skok: že bychom totiž výsledky bádání českých a německých historiků mohli vzít konečně na vědomí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
