Svět blízký i vzdálený
Svět blízký i vzdálený – to bylo ve vysílání Rádia Junior téma uplynulého týdne. Víte, díky čemu se můžeme podívat do vzdálených zemí? Pokud nemáme možnost navštívit je osobně, přenese nás tam rychle internet, ale spoustu zajímavostí nám zprostředkuje také muzeum nebo rozhlas. V rubrice Zapiš si to za uši jsme se těmto tématům věnovali. Zrovna se to hodilo, protože 17. května jsme si připomínali Den internetu a 18. května Mezinárodní den muzeí. Uplynulo také přesně 93 let od doby, kdy začal vysílat Český rozhlas. A aby toho nebylo málo: 20. května se slavil Evropský námořní den. A tak hurá na loď a moře plné vln!
Pohádka o internetu
Víte, co to je internet? Asi tušíte. Ale co takhle si to říct hezky od začátku třeba jako pohádku? Za devatero horami a devatero řekami žil byl jednou jeden počítač a bylo mu smutno. Sice měl svého majitele, kluka Adámka, ale Adámek byl člověk a ne počítač. A tak vždycky, když si šel Adámek ven hrát se svými kamarády, tak počítač snil o tom, jaké by to bylo, kdyby i on měl takovou partu - počítačovou. A tak ho napadlo, že by bylo nejlepší, kdyby se počítače mezi sebou propojili, třeba nějakými kabely nebo přes telefon nebo satelit. To by pak spolu mohli komunikovat!
A představte si to, junioři, že úplně stejný nápad dostali i počítačoví vědci. A tak vznikla první počítačová síť. A co je to internet? To je celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí, tzv. síť sítí. Ostatně net anglicky znamená síť a inter zase latinsky znamená mezi. Internet je tedy síť mezi počítači.
Počítač, který se k internetu připojí, dokáže s ostatními komunikovat a vyměňovat si informace. Díky tomu pak vy můžete brouzdat po různých internetových stránkách. Poslechnout si písničku, kterou natočil někdo na druhém konci světa, stáhnout si film, posílat si elektronické dopisy, kterým se říká emaily… atd atd atd.
Prapůvodním zárodkem internetu byl arpanet, který byl spuštěn v roce 1969 a sloužil nejprve vojákům a americkému ministerstvu obrany. K obyčejným lidem se internet dostal až v polovině 90. let. A Češi se k němu začali postupně připojovat od roku 1998. Takže když vaši rodiče byli malí, tak internet vlastně ještě vůbec nebyl a většinou se s ním učili zacházet až na střední škole nebo v zaměstnání. A tak vězte, že internet je sice skvělý vynález, ale i bez něho se dá žít, aspoň občas. A to si zapište za uši.
Co je to internet?
Prvopočátky internetu spadají do poloviny šedesátých let minulého století. Americká armáda se snažila najít způsob, jak by se daly propojit vojenské počítače na různých místech Ameriky. A tak se objevila myšlenka, udělat síť, anglicky web. První pokusná síť byla vytvořená ve Velké Británii, taková malá jen v jedné budově. Odborníkům to přišlo zajímavé, síť začala propojovat vládní organizace a armádu, postupně se přidaly univerzity, ale vlastně nikdo netušil, k čemu dalšímu by taková síť mohla sloužit. K budoucímu internetu bylo připojeno jen kolem tisíce počítačů.
Jenže pak jeden chytrý pán přišel s nápadem. Vytvořil systém, který dokáže propojovat jednotlivé dokumenty. V těch je zase odkaz na další dokumenty, které mohou být na úplně jiném počítači, třeba na opačné straně světa. Díky jednoduchému ovládání se tomu začalo říkat World Wide Web – což se dá přeložit jako síť po širém světě. To je to www, které zadáváme do adresového řádku, díky kterému můžeme na počítači procestovat celý svět.
V roce 1987 vzniklo slovo INTERNET. Tenkrát se propojilo v síti přibližně 27 000 počítačů. Za dalších deset let už to 55 milionů! A dneska jsou v internetu propojeny 2 miliardy uživatelů. Téměř celý svět je propojený přes internet. Můžete si povídat s někým, kdo je na druhé straně zeměkoule. Poslat mu dopis. Nebo se ho zeptat, co měl k obědu. Internet je báječná věc. Ale nezapomeňte, že stejně jako si nemáte povídat s cizími lidmi na ulici, není dobré se bavit s cizími lidmi na internetu. A to si zapište za uši.
