Co dělám v rozhlase:
Jsem dramaturgem pořadu Host Radiožurnálu / Host Lucie Výborné.
Pro stanici Vltava realizuji cyklus Zapomenutí hrdinové synkopy s Ondřejem Havelkou a Pavlem Klikarem. Jsem také dramaturgem příležitostného digitálního streamu Rádio Retro.
Před rozhlasem:
Narodil jsem se v červenci 1979. Když se onoho letního podvečera ozvala z rádia znělka Rozhlasových novin „Kupředu levá“, bylo mi zhruba 60 minut. Nelze se proto divit, že jsem si její imperativ vysvětlil prakticky - jako „kupředu levák“, což mi o šest let později v první třídě vyneslo nutnost používat při psaní zprvu křivolakých liter „čínu“ místo plnícího pera. Tuze mě to mrzelo, a tak si to dodnes vynahrazuji. Propisek se straním a – navzdory přesvědčení soudružky učitelky Pešoutové z 9. ZŠ Julia Fučíka, Moskevká 2929 v Kladně – si písmo nerozmazávám. Soudružka učitelka měla vůbec mnohem méně odhadu než pedagožka z předchozího vzdělávacího ústavu. Ve školce o mě prý jednou pravili, že budu buďto herec, anebo novinář. Chvilku to vypadalo taky na výtvarníka. To když jsem v roce 1984 vyhrál celostátní soutěž „Děti hutníkům – hutníci dětem“. Můj akvarel „nádraží s kolejemi naštorc“ by se v archivu Albatrosu, kde byl obrázek vystaven, možná dal ještě najít. Jako cenu jsem dostal plyšového králíka a tempery v kelímcích, které se mi během převzetí ocenění rozsypaly na schodech vedoucích na pódium. Krom toho si pamatuji ještě na červené limonády na stolech – to byla tehdy vzácnost a pro pětiletého vrchol gastronomie.
Na všech svých základních školách (hodně jsme se stěhovali) jsem bez výjimky neprospíval z matematiky, fyziky a chemie. Taky z tělocviku. Opakem byla čeština a vše související. Patrně právě proto mě rodiče nasměrovali k technickým oborům a vedle jakž takž „humanitního“ písmomalířství mi dopřáli také vzdělání v oboru stavebního provozu. Dodnes mi není jasné, jak se mi podařilo odmaturovat ze stavební mechaniky. Snad to bylo tím, že rovnováhu na páce znám důvěrně z dětských hřišť, kdy jsem musel pokaždé shánět minimálně dvě další děti, abychom se mohli pohoupat. Nezapomenutelnou položkou mého středního vzdělání je také fakt, kterým mi češtinář (a náš třídní!) před maturitní komisí cíleně sestřelil „výbornou“. Po mém předpisově 20minutovém monologu o předchůdcích Jana Husa a Jednotě bratrské konsternoval zkoušející profesorku tím, že má dotaz. Jestli prý jsou ještě někde následovníci Jednoty bratrské? S jistotou člověka, který ví, že propadnout už nemůže, jsem odvětil, že to vážně netuším. Do smrti si díky tomu budu pamatovat, že prý v Kanadě působí Moravští bratři. No nekupte to za sníženou známku na maturitním vysvědčení.
Přebolelo to rychle. Tou dobou už totiž veškerý můj zájem přitahoval rozhlas. A já doufám, že s tím nepřestane.
Všechny články
-
Rádio Retro – Příběh vědy
Před sto lety Albert Einstein poprvé představil světu svou teorii relativity, kterou od té doby nikdo nepřekonal. Toto úžasné „století hledání a nalézání“ připomíná...
-
Dar podpory, dar poznání, dar inspirace
Nestyďte se, že jste Romové. Takové je poselství dokumentu Tomáše Černého o společné aktivitě Idy Kelarové a České filharmonie, kteří se sešli na letním táboře.
-
Rod Belcredi. Dokument ze série Modrá krev o šlechtickém rodu s nejdelší historií u nás
Dějiny rodu Belcredi se počítají od roku 1010 a na Moravu se dostal z Lombardie. Jeho minulost i současnost přibližují potomci rodu Richard Mořic a Ludvík.
-
Jan Dobrzenský z Dobřenic. Dokumentu ze série Modrá krev o potomcích české šlechty
Se jménem Dobrzenský se nepotkáte v Dobřenicích, odkud rod pochází. Ale v Chotěboři na Vysočině, kam se rodina po letech kanadského exilu vrátila.
-
Rod Bubna-Litic. Dokument ze série Modrá krev o šlechtě, která se v roce 1939 přihlásila k Čechům
Potomci rodu Bubna-Litic v letech 1938 a 1939 deklarovaly svou sounáležitost s českým národem. A byly za to za protektorátu i po roce 1948 náležitě potrestány.
-
Jan Kolowrat Krakowský: Jak navázat na tradici? A jak k ní vést děti? Dokument ze série Modrá krev
Východočeský Rychnov nad Kněžnou je sídlem starého českého rodu Kolowratů. Tedy té větve, která si během staletí přidala přídomek Krakovský.
-
John a David Parishovi. Dokument ze série Modrá krev o šlechtickém rodu z východočeského Žamberku
Východočeský Žamberk byl rodovým sídlem původem anglického rodu Parishů. Jak se sem jeho členové dostali a jaké peripetie je potkaly ve 20. století? Čím žijí dnes?
-
Hugo Mensdorff-Pouilly. Dokument ze série Modrá krev o příbuzném britské královny i belgického krále
Nepřehlédnutelná postava mezi potomky v Čechách usazených šlechtických rodů. Mnozí přiznávají, že jen díky němu se všichni setkávají a znají…
-
Jaroslav Lobkowicz: Cti dobuď si sám! Dokument ze série Modrá krev o potomcích české šlechty
Dědic slavného českého jména Lobkowiczů smiřuje Turky a Řeky na Kypru, opravuje rodinný zámek, zasedá v parlamentu a krouhá vyhlášené křimické zelí.
-
František Karel a Jan Podstatští-Liechtensteinové: Máme zámek pod mostem. Z dokusérie Modrá krev
Na skalním ostrohu u Velkého Meziříčí krajině dominuje majestátní zámek. Jeho majitel byl kdysi u vraždy arcivévody Ferdinanda i na gestapáckých seznamech odbojářů.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- …
- následující ›
- poslední »