Trnitá cesta nevládních neziskových organizací v Rusku

V tomto dokumentu se výslovně praví, že kromě žádosti o registraci musí podobná organizace předložit informace o svých zřizovatelích, tedy jak o právních, tak o fyzických osobách, o všech svých filiálkách a kancelářích v Rusku, o osobách, které jsou oprávněny jménem takovéto organizace jednat s ruskými úřady i o povaze případných ekonomických aktivit na území Ruské federace.

Na tom by přísně vzato nic zvláštního nebylo - podobné požadavky předkládají nevládním a neziskovým organizacím jiných zemí patrně všechny evropské i neevropské státy, na jejichž území podobné zahraniční instituce fungují. Mnohem zlověstnější jsou ovšem další podmínky, které pro cizí nevládky a neziskovky zformulovala v dubnu zavedená právní úprava. Podle těch musí tyto spolky ruským úřadům předložit "úplné informace o objemu finančních prostředků a jiného majetku, které tyto organizace získávají a také o cílech jejich využití v Rusku, a to čtvrtletně, nejpozději do posledního dne měsíce následujícího." Stejně tak musejí zahraniční nevládní a neziskové organizace předložit "podrobnou zprávu o faktickém vynakládání získaných finančních i jiných prostředků", tentokrát jednou do roka nejpozději do 15. dubna roku následujícího. Důvody tohoto požadavku pochopíme v okamžiku, kdy si učiníme malý přehled o tom, co tato změna ruské legislativy znamenala čistě prakticky.

Ruských zastoupení zahraničních nevládních a neziskových organizací fungovalo až do 18. října v Ruské federaci asi 500. Po tomto datu s půlroční lhůtou na právě popsanou přeregistraci, jich úřad ruského ministerstva spravedlnosti Rosregistracija do nově zřízeného rejstříku zapsal 91 - mezi nimi například Carnegieho fond či Fordovu nadaci. Mezi 79 dalšími organizacemi, jejichž nové zaregistrování či naopak nezaregistrování ruské úřady ještě zkoumají, se dostaly i tak úctyhodné instituce jako Human Right Watch nebo Amnesty International. Ty musejí na konečný ortel ruského policejně-byrokratického molocha ještě čekat.

Vyhráno však nemá ani oněch devět desítek zaregistrovaných. Tyto společnosti mají kromě podrobných zpráv o svém hospodaření do konce roku předložit plány činnosti na rok 2007. Představitelé úřadu Rosregistracija sice slibují, že budou "liberální", zároveň však varují, že sebemenší, třeba jen formální nedostatky v tomto výkaznictví budou tvrdě trestány - až po vyškrtnutí z rejstříku. To vše v situaci, kdy sítem nové registrace prošla jen zhruba šestina zahraničních nevládek a neziskovek, působících na území Ruské federace. Inu, bude se prostě kádrovat.

Odpověď na otázku, proč ruská oficiální místa ve vztahu k těmto mezinárodním institucím, v normálním prostředí nevyvolávajícím žádné nebo téměř žádné pochyby, tak přitvrdila, není nijak zvlášť nesnadná: Moskva organizace, šířící po Rusku například osvětu o tom, jak vypadají lidská práva v civilizovaném světě, podezírá po zkušenostech z Gruzie a Ukrajiny z podněcování, přípravy či alespoň instruktáží k případné barevné revoluci přímo v Rusku. Hájit se tím, že podobné zahraniční instituce pomáhají ruským občanům zorientovat se ve všeobecně dostupných dokumentech, pod nimiž nechybí ani podpis nejvyšších představitelů Ruské federace, je skoro zbytečné. V Putinově Rusku znovu vítězí xenofobní, ba špionomanická podezíravost vůči všemu zahraničnímu a navíc názor, který v dnešním ranním vysílání Rádia Svoboda stručně a jasně vyjádřila ruská obhájkyně lidských práv z Moskevské helsinské skupiny Ludmila Alexejevová. Citujeme: "Občanská společnost se rodí tak, že nevládní instituce kontrolují činnost státní byrokracie. Kreml si naopak celý proces představuje tak, že státní byrokracie bude kontrolovat nevládní organizace." Konec citátu. Víc už snad ani netřeba dodávat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .