Tunely v nemocnicích

Tunelováním se myslí určitý druh korupce, o tom není pochyb a my Češi víme, že jde o korupci zvláště nebezpečnou. Podvodník při tunelování vyvede finanční zdroje podniku do své vlastní firmy a mateřský podnik nechá padnout. Něco takového by se mohlo stát v příbramské nemocnici? Jistě to Karel Machovec nemyslí vážně, protože jinak by už musel dát trestní oznámení na pachatele, kteří takový, bezpochyby trestný, čin chystají.

Stejně ale musí jít o něco doopravdy vážného, někdo se musí snažit nemocnici okrást.

Jak se tedy dnes zdravotní ústavy okrádají? Postup je skutečně jednoduchý. Jde o to, že nemocnice léčí a berou za to peníze ze zdravotního pojištění, ročně jde o částku 150 miliard korun. Z těchto financí se ovšem naplatí jen léčba, ale také běžný provoz - úklid, strava, prádelny. Pro podvodníka je proto výhodné založit firmu, která poskytuje takové služby. Když se dohodne s vedením nemocnice, může uklízet, vařit a prát za dvojnásobek ceny, než se to dělá jinde. Příklady jsou k dispozici.

Prezident České lékařské komory David Rath tvrdí, že specialisty na takové podvody jsou soukromé akciové společnosti, který vlastně nikdo nemůže mluvit do toho, jak svých peněz, byť získaných z veřejného pojištění, užívají. Tím nevylučuje, že podobnou cestu mohou soukromé instituce zvolit, aniž jim v tom může někdo zabránit. Podobně krást mohou i státní nemocnice, vždy jim to ale může zakázat úředník, pokud není také podplacený.

Další zajímavou cestou, jak se dostat k penězům jsou výdaje na zdravotnické přístroje, případně na stavební investice. Stačí, když ředitel nemocnice nakoupí přístroj či stavební práce od spřátelené firmy za vyšší cenu a provizi si mohou rozdělit. Protože některé nákupy jsou až o čtyřicet procent dražší, než stejný přístroj stojí jinde, tak je vidět, že na provizích lze přijít k pěkným penězům. Jako s každou korupcí i se tou zdravotnickou je problém sehnat důkazy. Zatím se naskytl jeden velmi podezřelý případ ve Fakultní nemocnici Olomouc. Tato nemocnice, i když měla dluhů za půl miliardy, zakoupila informační systém PACS za sto dvacet milionů korun. Za naprosté plýtvání takové výdaje označila většina manažerů jiných českých nemocnic a jejího ředitele za nákup také vyhodil loni v červnu tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Podezřelá byla také další okolnost. V den odvolání proti Kubinyimu postupu ostře protestoval místopředseda sociální demokracie Martin Tesařík. Jeho bratr Josef přitom byl hlavním dodavatelem, když se informační systém zaváděl. Minimálně to byl střet zájmu, možná také něco horšího. Existují jen dvě možnosti vysvětlení - v Olomouci neví pravá ruka, co dělá ruka levá, anebo je v tom korupce a tučné provize pro účastníky obchodu. Olomoucký příklad upozorňuje, že zdravotnická korupce má výhodné podmínky také ve státních institucích. Už proto, že státní nemocnice dostávají peníze nejen od pojišťoven, ale také od státu. Na mimořádné stavební dotace a nákup přístrojů dodá ročně zhruba deset miliard. Prostředí je v tomto případě korupci ještě víc příznivé, protože nemocnice dostávají státní peníze jako dárek a provize může být větší. Kdo by v Česku odolal? Jaký z toho vlastně učinit závěr? Ve všeobecné skepsi, pokud jde o všeobecnou zkorumpovanost české společnosti se dá uzavřít, že pravdu mají nejspíš obě strany. Privatizovat nemocnice chtějí ti, kteří hodlají přes soukromé pojišťovny vysávat veřejné zdravotní pojištění. A zachovat roli státu mají v úmyslu lidé, kteří se přes nemocnice chtějí dostat k penězům z rozpočtu. Závěr je to logický, není ale vůbec pěkný. Jakoby se s tím nedalo vůbec nic dělat. Pokud existuje naděje, pak pouze v několika zásadních reformních krocích. Samozřejmě je nezbytné zrušit přímé státní dotace. Zároveň by měly pojišťovny v nemocnicích kontrolovat kvalitu. Pokud při kontrolách některý ústav neobstojí - ať soukromý, nebo státní -, pak by měl přijít o smlouvu s pojišťovnou. V omezené míře, ale přece jen, bude nutné zavést pravidla trhu, který naučí nemocnice hospodařit efektivně. K tomu je třeba zavést státní regulaci, podle níž by bylo možné zaručit, že soukromé nemocnice budou zisk ze zdravotního pojištění investovat do zlepšení svého provozu. Korupce by se tím nejspíš úplně neodstranila. Jestli existuje, to přece vždy záleží na lidech. Podvodníkům by se tím ale značně zkomplikoval život a zároveň chránily peníze pojištěnců. Karel Machovec svým billboardem o tunelování nepochybně přehání. Obecně vzato ale má pravdu. Dost možná je největší bolestí českého zdravotnictví opravdu korupce. Trpké zjištění.