Ukrajina: Boj o moc pokračuje
První srpen se na Ukrajině stal okamžikem, kdy se předvolební klání rozjíždí naplno a doopravdy. Rozhodující politické síly, tedy Strana regionů Viktora Janukovyče, Blok Julie Tymošenkové a konečně nově vytvořené hnutí Naše Ukrajina-Národní sebeobrana, sdružující celkem deset menších, proprezidentsky a liberálně orientovaných politických subjektů, už se chystají představit seznamy svých kandidátů a v tomto, respektive příštím týdnu uspořádat předvolební sjezdy.
Jedinou silou, které se předčasné volby, naplánované na 30. září, jednoznačně nezamlouvají, jsou socialisté dosavadního předsedy Nejvyšší rady Oleksandra Moroze. Obratný parlamentní politik proto dělá vše možné i nemožné pro to, aby ukrajinští voliči za necelé dva měsíce k volebním urnám nakonec nešli. Posledního července se dokonce pokusil svolat mimořádné zasedání sněmovny, která poté, co 167 poslanců Naší Ukrajiny a Bloku Julie Tymošenkové složilo své mandáty, není usnášeníschopná a v podstatě v duchu ukrajinského zákonodárství zanikla - Nejvyšší rada má 450 poslanců a jestliže jich nefunguje alespoň 300, její činnost automaticky končí a o jejím novém složení musejí voliči rozhodovat znovu. Moroz se dokonce pokusil sehnat si z obou zmiňovaných opozičních stran přeběhlíky, kteří by počet poslanců na potřebné tři stovky doplnili, ale to se mu nepodařilo. Jeho pokus o svolání mimořádné parlamentní schůze mu mimo jiné znemožnila i nejsilnější koaliční Strana regionů. Ta se nechala slyšet, že její lidé na takovouto schůzi nepřijdou. Oleksandr Moroz se ale přesto nevzdává a prohlašuje, že toto poslanecké setkání uprostřed prázdnin zatím není zrušeno a jen se odkládá na pozdější termín mezi 7. a 10 srpnem. Tak uvidíme.
Morozovo horečné manévrování má velmi prozaický důvod - podle posledních průzkumů veřejného mínění by se velmi snadno mohlo stát, že právě socialisté, kteří po loňských březnových parlamentních volbách opustili tábor prezidenta Juščenka a vstoupili do tzv. antikrizové koalice se Stranou regionů a komunisty, 30. září nepřekročí tříprocentní práh pro vstup do Nejvyšší rady. Jak se zdá, Moroz už se pokoušel vytvořit předvolební blok s Janukovyčovými regionály, ale ti se k němu obrátili zády - se svými více než 35 % preferenčních hlasů ho jednoduše nepotřebují.
Prezident Juščenko mezitím včera podepsal další, už čtvrtý výnos o předčasných volbách, jímž se upravuje výnos předchozí, vydaný letos 5. června. Podle Oleksandra Moroze se tak snaží dosáhnout toho, aby o jeho výnosech už nemohl jednat ústavní soud, s jehož pomocí by dosavadní předseda poslanecké sněmovny chtěl Juščenkovu snahu dovést zemi k předčasným volbám negovat a za každou cenu zachovat status quo. Je ovšem málo pravděpodobné, že by se mu to podařilo. Julie Tymošenková naopak po prezidentu Juščenkovi žádá, aby vydal i další, už pátý výnos. Ten by měl podle této kontroverzní političky požadovat, aby každý volič, který si ze zdravotních důvodů bude volební akt odbývat doma, měl lékařské potvrzení o svéprávnosti. Jinak, tvrdí paní Tymošenková, právě v tomto segmentu ukrajinských voličů hrozí masivní volební podvody.
Prezident Juščenko sám ve svých výnosech požaduje nejméně 50procentní voličskou účast. Pokud by jí nebylo dosaženo, musely by se předčasné volby do 60 dnů opakovat. Zajímavý je i jeho požadavek, aby se sněmovna ze 450 zákonodárců zmenšila na pouhých 300. Dalším prezidentovým cílem jsou změny ústavy. Ty ještě nejsou úplně jasné a definitivní, ale rozhodně by se měly týkat například poslanecké imunity. Je ale velmi pravděpodobné, že Juščenko se dál bude snažit o revizi ukrajinské ústavní reformy, zahájené na počátku loňského roku a oslabující moc a postavení hlavy ukrajinského státu. Ostatně právě proto celá současná krize na Ukrajině letos na jaře vznikla.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
