Umění a řemesla
Mezi kvalitní kulturní časopisy, které prohrály nelítostný boj s nedostatkem finančních prostředků, bohužel patří i čtvrtletník pro kulturní prostředí Umění a řemesla, který přestane koncem roku vycházet. Nyní však ještě s námi zalistujte v jeho třetím letošním čísle, které je, zdá se, v dlouhé historii časopisu již definitivně předposlední.
Třetí letošní číslo čtvrtletníku "Umění a řemesla" je uvedeno otázkou, zda je naše památková péče v krizi.Odpověď hledali účastníci dvou odborných debat - jedné na ČT 2 a druhé s odstupem dvou let na stanici Vltava, aniž by dospěli ki jednoznačnému závěru. Ale i tak shrnutí názorů naznačuje rozpětí aktuálních problémů.
Nesporným úspěchem je ovšem nedávno zpřístupněná památka evropského významu - Müllerova vila, postavená podle projektu Adolfa Loose v letech 1928 - 1930 v Praze Střešovicích. Na rozdíl od dosud převládající praxe nebyla rekonstruována, ale citlivě restaurována jako umělecké dílo. O uměleckých a řemeslných aspektech této vzorové obnovy v čísle informují Karel Ksandr a Věra Müllerová.
Přelom století byl kromě jiného i příležitostí k připomenutí jubilea slohu zvaného Art Nouveau, u nás nazývaného secesí. Publikaci vydanou londýnským Victoria and Albert Museem k tomuto tématu recenzuje prof. Petr Wittlich.
Osobitý informační systém pražské zoologické zahrdy vytvořil Michal Cihlář svým nezaměnitelným rukopisem mnohobarevného linorytu. Ukázky naleznou čtenáři hned vedle příkladů z díla umělce téže generace - Pavla Reisenauera známého především z týdeníku respekt svými kresbami, které spolu s méně známými malbami hodnotí Pavla Pečinková.
Následujícím textem a fotografiemi se svěřuje Jiří Hůla se svými asociacemi, které jej napadly při cestě Egyptem. Podobně i Jan Petránek je autorem jak článku, tak i mnoha snímků z indického Rádžasthánu. Vyznává se tu ze svého obdivu k umění kameníků a vesnických žen. Z Indie čerpá také další článek Dagmar Pospíšilové, která se jako specialistka Náprstkova muzea věnuje nesmírně široké škále tvarů užitkových nádob.
Podobný přístup s lehkou nostalgií nad hrozícím zánikem tradičního řemesla je zřetelný i ze statě o nomádských kobercích. Jejím autorem je sběratel Michal Štěrba, spolumajitel pražského obchodu Nomád. Naopak povzbudivě píše mladý inženýr informatiky a výpočetní techniky František Grebeníček o celosvětové oblibě japonského umění skládání papíru - origami, jehož návody si dnes mohou milovníci vyměňovat po internetové síti.
Sama invaze internetu a její možné důsledky pro svět tištěných médií se staly námětem debaty, kterou uspořádala redakce Umění a řemesel za účasti Ondřeje Neffa, Bohuslava a Filipa Blažkových, Zdeňka Lukeše, Vladimíra Justa a Ivo Serby.
O slovenských monstrancích na slohovém přelomu gotiky a renesance informuje článek Ilony Cónové. Studie J.H.Kocmana o zajímavé osobnosti původem z maďarsko-slovenského pomezí - o prof. dr. Jánu Alexandru Szirmaovi, který se po úspěšné lékařské a vědecké kariéře stal archeologem středověké knižní vazby, uzavírá předposlední číslo Umění a řemesel.
