Unijní lídři už se nenechali od Orbána vydírat. Prohrál bitvu, ale už se chystá na další, míní Daněk

2. únor 2024

Unijní lídři se na summitu shodli na uvolnění 50 miliard eur na pomoc Ukrajině. Po předcházejícím dlouhém odporu maďarského premiéra Viktora Orbána byla nakonec dohoda překvapivě rychlá. „Summit trval pět minut, bylo hotovo dřív, než začal. Je oprávněná otázka, jestli to všechno bylo nutné, protože za těch šest týdnů se toho mnoho nezměnilo, Orbán si téměř nic nevyjednal,“ míní Viktor Daněk, zástupce ředitele institutu Europeum.

Výměnou za to, že se Maďarsko vzdalo hrozby použití veta, prý zřejmě nedostalo nic. Neexistuje ani žádný náznak, že by za tím měl být příslib uvolnění zhruba 20 miliard eur, které Unie nadále Maďarsku blokuje kvůli výhradám vůči dodržování právního státu.

„Do závěrů summitu se dostal jen krátký příslib, že pokud jde o zmrazené prostředky pro Maďarsko, bude Unie při posuzování stavu právního státu ke každé zemi přistupovat objektivně a nezávisle. Pokud by ale k takové dohodě došlo, budou všichni mlčet, protože nikdo nechce, aby se to dostalo ven,“ připouští bývalý bruselský zpravodaj.

Čtěte také

Klíčový důvod, proč unijní státy Maďarsku neustoupily, vidí v tom, že Orbán nedokázal racionálně vysvětlit, proč s ostatními v otázce pomoci Ukrajině nesouhlasí a proč by mělo být v zájmu Evropy, aby napadená země padla.

„Je důležité říci, že jsou to peníze navíc. Není to tak, že by se teď vzaly prostředky na budování dálnic nebo na investice do energetiky či výzkumu. Zjednodušeně řečeno, si je Unie půjčí jménem členských zemí a Ukrajině je z menší části poskytne jako granty, z větší pak opět jako půjčky,“ vysvětluje.

„Orbán pochopil, že prohrál bitvu, ale určitě se už s radostí chystá na další. A těch příležitostí, kdy bude zase moci využít právo veta, bude mnoho. Ostatní ale pochopili, jak s ním tu hru hrát, aby mohli vyhrát. A hráli dobře,“ uvádí s tím, že svou roli sehrály i náznaky, že by Maďarsku mohla být omezena hlasovací práva.

Ruská vlivová operace?

Vyplácení peněz Ukrajině má být vázáno na splnění podmínek, které budou ještě upřesněny. Úkolem Evropské komise je dohlédnout na to, aby peníze byly utraceny řádně a nikam se neztratily. „Je to země ve válce a snažíme se jí pomoct. Ale neznamená to, že je to bianko šek pro to, aby si s tím Ukrajina dělala, co chce,“ upozorňuje.

Peníze se budou vyplácet postupně, přičemž každou další splátku bude mít Evropská komise možnost něčím podmínit. Daněk poznamenává, že vyvolávání pochybností o tom, kde peníze na Ukrajině skončí, může být jedním z projevů vlivových operací Ruska v Evropě.

Čtěte také

„Pořád tu někdy vedeme bizarní debatu o tom, jestli se dějí, nebo ne. Proboha dějí se. Rusko se snaží, a docela se mu to i daří, nabourat naše základní představy o světě a vytvořit dojem, že nikdo nemá pravdu a bůh ví, jak je to s Ukrajinou. Rusko se o to snaží léta a nevidět to vyžaduje velkou slepotu,“ doplňuje.

V příštích volbách do Evropského parlamentu se podle Daňka očekává posílení krajně pravicových stran, větší problém ale mohou v příštích měsících a letech představovat národní volby.

„V Bruselu to dobře shrnul polský premiér Donald Tusk, když řekl, že nevnímá žádnou únavu z Ukrajiny nebo války, ale z Viktora Orbána. To, co předvádí, je zkrátka příliš a trvá to příliš dlouho. Teď je jen jeden, ale pokud by měl být posílen několika dalšími, bude to opravdu velký problém,“ podotýká.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.