V Abcházii v západní části Gruzie proběhly v neděli první prezidentské volby

Ten prohlásil, že zákon o prezidentských volbách, který podobnou zkoušku předpokládá, je v rozporu s abcházskou ústavou a nemusí tedy být respektován. Znalost abcházštiny může zdánlivě vypadat jako věc naprosto podružná - ve skutečnosti však tento požadavek signalizuje jeden důležitý fakt: v dnešní Abcházii se dnes mluví převážně rusky, takže alespoň občas abcházsky mluvící prezident dodá jeho úřadu na vážnosti. Značné části dnešních Abcházů totiž není proti mysli představa, že jejich neuznávaná, ba samozvaná republika by zejména v situaci, kdy by nedokázala dosáhnout mezinárodně respektované samostatnosti, mohla počítat alespoň s rozsáhlou autonomií v rámci Ruské federace. Pro obyvatele tohoto separatistického území by to bylo přirozené vyústění dlouholetých snah o národní sebeurčení.

Nový prezident Raul Chaddžimba si své mocenské postavení v republice významně upevnil v posledním roce, kdy převzal moc do těžce nemocného zakladatele dnešního abcházského separatistického pseudostátu Vladislava Ardzinby. Za onen poslední rok se stačil etablovat jako poctivý a neúplatný profesionál, který se soustřeďuje hlavně na ekonomické problémy teritoria. Nejpravděpodobnějším důvodem jeho vítězství nad největším soupeřem, šéfem abcházské jednotné energetické soustavy Sergejem Bagapšem, je zřejmě prosté okopírování ruského nástupnického modelu přechodu funkce z Borise Jelcina na Vladimira Putina. Jedna zajímavá podrobnost - také Chaddžimba je bývalý vysoký důstojník sovětského KGB.

Nejdůležitější důsledek abcházských prezidentských voleb však na sebe ještě nechá chvíli čekat. Budou jím postoje ruské a gruzínské strany k celému tomuto aktu. Postoj Tbilisi byl jasný již dlouho před včerejším volebním aktem - Gruzie výsledky těchto voleb neuznává a naopak sama poukazuje na to, že na jejím území fungují abcházské exilové úřady, například Nejvyšší sovět, který již v září potvrdil ve funkci předsedy abcházské exilové vlády Iraklije Asalaniju.

Moskva se zatím rozsáhlejších komentářů zdržuje. Není divu - všech pět abcházských prezidentských kandidátů se vyznačuje ostře protigruzínskou orientací, což ovšem rovnou neznamená orientaci vyhraněně promoskevskou. Zajímavé v této souvislosti je, že gruzínský vicepremiér Goga Chaindrava do jehož kompetence spadá řešení konfliktů tbiliské vlády s Abcházií a Jižní Osetií, považuje právě vítězného Chaddžimbu z hlediska Gruzie za nejmenší zlo. Je s ním prý nejsnazší dohoda a pro tbilisi je vlastně dobré, že se těší podopře Moskvy.

V tuto chvíli nezbývá než si počkat, co další abcházský akt nerespektování gruzínské suverenity v jihozápadním cípu Gruzie se vztahy mezi Moskvou a Tbilisi udělá. Ruský prezident Vladimir Putin po nástupu nové hlavy gruzínského státu Michaila Saakašviliho prohlásil, že Moskva respektuje snahy gruzínské vlády o obnovení celistvosti Gruzie. Na druhé straně však list Izvěstija v komentáři k abcházským prezidentským volbám napsal, že obyvatelstvo separatistické Abcházie svou volbou vyjádřilo touhu po definitivním získání nezávislosti a po čilejších a užších vztazích s Ruskou federací. To by Tbilisi podle Izvěstijí mělo moudře respektovat.

Co to ve skutečnosti znamená? Rusku by se patrně nejvíc zamlouvala varianta, kdy by Abcházie formálně zůstala součástí Gruzie, ale fakticky by se o veškerém dění na tomto území rozhodovalo v Moskvě. Potvrdí li se tato tendence, rusko-gruzínským vztahům to docela jistě neprospěje.