V Berlíně se sešla strana Levice

Na západě země pak v Brémách, Dolním Sasku, Hesensku a Hamburku, jako původně politické sdružení bývalého předsedy SPD Oskara Lafontaina, který je spolu s Lotharem Biskym předsedou strany Levice. Je sice partnerem sociálních demokratů v berlínské zemské vládě, ale nedávný její sjezd znovu odmítl jít s nimi do celostátní koalice.

Na sjezdu v berlínské hale Maxe Schmelinga na 560 delegátů zastupujících téměř 80 tisíc členů strany schválilo volební program pro podzimní parlamentní volby pod heslem "Důsledně sociálně pro demokracii a mír". Ten vychází z návrhu předsednictva strany, doplněného několika sty připomínek. Požaduje, aby ročně bylo věnováno sto miliard euro na vytvoření dvou milionů pracovních míst v oblasti "budoucího sociálně ekologického vývoje v průmyslu". Prostředky na tento velkorysý program by měly být podle strany Levice získány z majetkové a burzovní daně z obratu. Rovněž byl přijat návrh na zavedení minimální hodinové mzdy ve výši deseti euro. Především zástupci východních zemí požadují, aby spodní mzdová hranice byla zavedena podle francouzského vzoru, který vychází z minimálního požadavku na životní potřeby. Obdobný kompromis pak požaduje pro příjemce sociálního programu. Požadavek na zavedení 30 hodinového pracovního týdne však většina delegátů sjezdu odmítla jako nerealistický. Na druhé straně byl přijat požadavek na větší spoluúčast zaměstnanců na řízení podniku a právo na politickou stávku. V zahraničně politické oblasti se požaduje okamžitý odchod německých jednotek z Afganistanu.

Předseda strany Oskar Lafontaine se v obsáhlém projevu vyslovil pro "hnutí demokratické obnovy", protože podle jeho názoru finanční kapitál zničil demokracii. Ubezpečoval, že jeho strana usiluje o vytvoření takového společenského pořádku, kde se opět prosadí vůle většiny. Levice podle jeho tvrzení si přeje "hospodářství svobodných lidí", kde sociálně tržní hospodářství nebude lživým slovem, který zastírá pravý stav věcí". Teprve až pracující budou spolumajiteli, otevře se brána k sociálnímu a svobodnému hospodářství. Požadoval, aby peněžní dávky v nezaměstnanosti byly prodlouženy a aby současná omezující pravidla byla zrušena. Strana Levice sjezdem, jak zdůraznil, "posílila a delegáti s velkým porozuměním přijali předložený program.. Ti, kteří se spoléhali, že zde dojde k rozbrojům a rozkolu, se zklamali".

Lafontaine a šéf poslanecké frakce v Bundestagu Gregor Gysi pak sjezd vyzývali k jednotě a "bojové vůli". Cílem strany má být v srpnových zemských volbách a zářijových parlamentních posílit pozice. Jen tak může dojít k tomu, aby v Německu bylo "více sociální spravedlnosti". Proto chce dosáhnout výsledku "deseti procent plus x" a tím poprvé dvouciferný výsledek v dějinách. V posledních volbách získala 8,7 procent hlasů a z šesti stran zastoupených v Bundestagu je na čtvrtém místě.

Dnešní německý tisk široce komentuje sjezd Levice a dochází k rozporuplným názorům. Zatím co "Mitteldeutschen Zeitung" zdůrazňuje, že jeho delegáti se semknuli za rudý program, který chce pouštět žilou milionářům, "Frankfurter Rundschau", že není tak nerealistický, jak se původně očekávalo. Pokud sociální demokraté a zelení se soustředí na jeho znění a nikoliv osoby, které za ním stojí, mohou si porozumět. Rovněž "Berliner Zeitung" dochází k závěru, že strana Levice se po urputné diskusi sjednotila na volebním programu, s kterým mohou dobře žít všechny politické proudy. "Thüringen Allgemeine" ale upozorňuje, že je na něm viditelný zesílený vliv dogmatiků. Voliči však nemají chuť na levicové fantazírování a to může mít za následek ztrátu hlasů i na východě, kde je strana zakořeněna.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .