V polském Sejmu poprvé zazněla slezština. Konání divadelního představení umožnila až nová vláda
Při poslechu slezštiny se člověk neubrání pocitu, že zaslechl tu češtinu, tu němčinu a tu polštinu. Nejde přitom o žádné nářečí. Slezština je podle jazykovědců plnohodnotným jazykem, který svou podobou vypovídá mnohé o komplikované a velmi pohnuté minulosti Slezanů, takzvaných Ślązaků. O historii Horního Slezska a jeho obyvatel vypráví i divadelní představení Mianujom mie Hanka, které poprvé v historii přineslo slezštinu jako součást uměleckého díla do budovy polského sejmu.
„Mianujom mie Hanka je představení o velmi vážných věcech – pro nás Slezany. Je o historii vepsané do života jediné postavy, a to Hanky, která vypráví o osudech obyvatel našeho regionu v časech dějinných zlomů,“ přibližuje Grażyna Bułková, herečka Teatru Śłąskiého a Teatru Korez v Katowicích, představitelka Hanky, hrdinky divadelního představení Mianujom mie Hanka od Alojze Lyskieho.
Čtěte také
Prvním takovým zachyceným zlomem je plebiscit v Horním Slezsku v roce 1921 o setrvání regionu v hranicích Výmarské republiky nebo připojení k Polsku. Následují obě světové války a 50. léta. Představení vypráví o historii formování středoevropských států v dnešních hranicích, ale taky perzekucích, potlačování kultury, čistkách nebo emigraci.
Kus soukromé historie
Především je však o životě jedné ženy, která ve válečné, meziválečné a poválečné době ztrácí své blízké.
„Každý, kdo to představení zhlédne, mi říká: ‚Bože, jako kdybych slyšel vzpomínky mojí babičky, mojí mámy.‘ A ona je to i moje historie,“ popisuje Grażyna. „Brýle, ve kterých hraju, patřily mému tatínkovi, který nežije už třicet šest let. A šaty zase mamince, ta tu není tři roky.“
„Pro mě je to vážná součást toho představení. Protože tak jsou se mnou, rodiče – Ślązaci. Myslím, že se dívají shůry a jsou pyšní, že slezština poprvé zní na půdě polského Sejmu. To bylo dřív nepředstavitelné.“
Jazyk jako každý jiný
Uspořádat slezské divadlo v prostorách Sejmu nedovolila dnes už bývalá předsedkyně Elżbieta Witek z Práva a spravedlnosti. Nový maršálek Szymon Holownia, který vedení Dolní komory převzal po parlamentních volbách v říjnu 2023, už ale souhlasil. A tak Sejm hostil představení ve slezštině jen pár dní poté, co do parlamentu dorazil návrh zákona na prohlášení slezštiny regionálním jazykem.
„Slezština je slovanským jazykem a vzhledem k historickým okolnostem, například kdo slezský region ovládal nebo jaká do něj pronikala kultura, ten jazyk podléhal českým a německým vlivům – hlavně lexikálně. Ale je to každopádně jazyk systematický, kodifikovaný,“ popisuje specialistka na Horní Slezsko, politoložka Małgorzata Myśliwiecová z Institutu politických věd Slezské univerzity.
Čtěte také
Ve slezštině, kterou doma používá asi půl milionu lidí, vychází také knížky, a to nejen regionální, ale i světové bestsellery jako Hobit nebo Harry Potter. Přesto slezština není uznaným regionálním jazykem. Tím je v Polsku pouze kašubština, i když ani Kašubové stejně jako Ślązacy nikdy nebyli uznaní etnickou menšinou.
Boj o záchranu
Slezané neusilují o autonomii regionu, ale o uznání etnicity a jazyka, které by jim umožnilo čerpat mnohem větší prostředky na péči o své kulturní dědictví. „Mohly by vycházet nové publikace, učebnice, slovníky. To je důležité, abychom slezštinu vůbec zachránili, protože bez takové činnosti je to jazyk odsouzený k zániku,“ konstatuje Małgorzata Myśliwiecová.
Od roku 2007 už do Sejmu doputovalo sedm takových návrhů zákona. Současný občanský projekt je osmým pokusem, poprvé má ale politickou podporu. Uznání slezštiny regionálním jazykem slíbil před volbami současný premiér Donald Tusk. A změnu v přístupu Dolní komory Parlamentu potvrdil i souhlas s divadlem.
Terč na zádech
„Slezské představení ve Sloupovém sálu polského Sejmu – to je opravdu velká událost. Předchozí vláda Právo a spravedlnosti se ke slezskému jazyku a jeho uznání stavěla a staví s velkou nechutí. Můžeme si připomenout výrok jejího předsedy Jarosława Kaczyńskiého, který Slezany označil za maskované Němce,“ říká politoložka.
„Je pravda, že my, Slezané, jsme odedávna, kdy nás připojili k Polsku, využíváni, znevažování. Já mám dodnes takový malý terč na zádech – jak jsem někde na place nebo slyším takové ty narážky na Slezsko a slezskost, to mě to bolí,“ svěřuje se Grażyna Bułková.
„Bolí mě to, protože je to něco, co zažíváme od dětství: Slezsko je vždy něco horšího. Něco, co není tak, jak by v očích Poláků mělo být,“ vysvětluje herečka, která Hanku z Horního Slezska hraje nejen na polských pódiích, ale i za hranicemi už od roku 2016.
Související
-
Češi začali objevovat krásy Těšínského Slezska. Epidemie ale pozastavila turistický ruch
Už tři měsíce žijí obyvatelé slezského Těšína opět v rozděleném městě. A netrpělivě vyhlížejí hosty z Česka, kteří k nim před epidemií nového koronaviru houfně přijížděli.
-
Vařonka, žurek, bryja. Děti z bohumínské školky umí vařit...
Zážitkovou gastronomii můžete vyzkoušet nejen v luxusních hotelích nebo restauracích. V Bohumíně mají z vaření zážitek i děti v mateřské škole. Pečou a kuchtí tam p...
