Václav Pešička

Vláda se snaží ochránit české hospodářství a domácnosti před vysokými cenami energií, a to i za cenu navýšení schodku na 375 miliard korun. 

Nejen Česká republika, ale i ostatní evropské státy si v oblasti ekonomiky prochází největší krizí za několik posledních let. Je vláda schopná navrhnout funkční řešení?

Sankce donutily Rusko, aby hledalo odbyt pro své suroviny v Asii, své naděje vkládá zvláště do Číny. Putin proto navštívil summit Šanghajské organizace pro spolupráci.

„Poptávka po eurových úvěrech je logická, protože rozdíl úrokových sazeb je nyní významný. Je ale také vždy potřeba zvažovat kurzové riziko,“ říká rektor VŠE Dvořák.

Vysoké ceny potravin a energií donutily část obyvatelstva výrazně šetřit. Postupně by však finanční krize mohla dopadnout i na ostatní. 

Vysoká míra inflace nadále trápí stát, zaměstnavatele i jejich zaměstnance. Podle poslední prognózy České bankovní asociace se kupní síla v Česku propadne téměř o desetinu.

Česká ekonomika čelí do budoucna nejistým vyhlídkám. Na vině jsou vysoké ceny energií, jejichž příčinou jsou problematické dodávky plynu z Ruska. 

Pod taktovkou nového guvernéra ČNB dojde k zachování sazeb na stávající úrovni, domnívá se rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák.

Až dvě třetiny Čechů plánují v letošním roce úpravy svého stávajícího bydlení. Jenomže materiál na stavby buď není, nebo je výrazně dražší.

Rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent, což je nejvýše od roku 1999. Důvodem je dosavadní vývoj inflace.