Více pruhů pro cyklisty neznamená bezpečnější silnice

4.000 nehod je celkem vysoké číslo, kdo za ty nehody většinou může?

Podle Policie z více jak 60 procent můžou za nehody sami cyklisté. Mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová řekla, že nejčastější příčinou je nezvládnutí řízení, kdy střety často končí tragicky. „Nejtragičtější příčinou nehod zaviněných cyklisty je, že se plně nevěnují řízení nebo nedají přednost. V roce 2015 zemřelo celkem 68 cyklistů a v roce 2016 jich bylo 40.“

Jsou vyhrazené pruhy pro cyklisty vůbec bezpečné?

Třeba brněnský spolek Brnem na kole nebo pražské sdružení Auto*mat tyto pruhy vítají. Václav Filer z Automatu, ale upozorňuje na nebezpečná místa, která jsou hlavně před křižovatkami. „Z pravidla jsou v křižovatkách jízdní pruhy pro auta užší, to znamená, že mimo křižovatku cyklista vedle aut projedete, v křižovatce už se vedle nich ale nevejde.“

Pruhy jsou také často namalované blízko zaparkovaných vozidel a cyklistům hrozí těžká zranění od dveří, které nepozorný řidič těsně před nimi náhle otevře. Třeba loni při takové nehodě zemřel v Brně v ulici Pekařka známý architekt Petr Hurník.

Která města nejvíc investují do bezpečnosti cyklistů a které naopak ne?

Asi největší rozpočet má Praha, která loni do výstavby cyklostezek a cyklopruhů investovala 48 milionů korun. Téměř na 30 trasách má město čidla a denně po nich projede v průměru asi 3 tisíce kolařů. Hůře je na tom Brno, kde v loňském roce postavili cyklistům asi jen 2km stezek nebo pruhů. Podle Michala Šindeláře ze spolku Brno na kole, ale spíš výstavba pruhů pro cyklisty stagnuje. Na to reagoval brněnský magistrát slovy mluvčího Filipa Poňuchálka. Ten řekl, že letos postaví další pruhy pro cyklisty v Novolíšeňské a v Olomoucké ulici.