Viktor Palák

Ještě před pár lety bylo na domácí scéně spojení hardcoru a black metalu téměř kacířským počinem a mnohými je tak vnímáno i dnes.

Jak čelit době, kdy se na nás odevšad valí negativní zprávy, bezdůvodně odbojná nálada, ale i apatie z toho, že skutečné problémy nikdo neřeší?

Když v Anglii na začátku 80. let došlo k nevyhnutelné kolizi punku a metalu, vznikl crust. Břitký, tvrdý hudební styl, který vynikal svou agresivitou a přímočarostí.

Když muzikanti přiznávají, že na desce pokouší hranice své estetiky, může to být alibi pro to, že je deska příliš nepřístupná nebo radikální. 

Drtivá většina lidí má Vladimira 518 zařazeného hlavně jako rappera a výtvarníka. Málokdo ale ví, že nebýt metalových kapel, možná by se k rapu vůbec nedostal. 

Debutující losangeleská kapela Sprain přiznává, že na albu All Lost Through Collision, které vydal sanfranciský label The Flenser, ventiluje své frustrace.

Drtivá většina kapel na evropské scéně zpívá anglicky, přestože to není jejich mateřský jazyk.

Za americkou kapelou Botanist stojí hudebník Roberto Martinelli, který přijal umělecký pseudonym Otrebor a vydal se nejen v kontextu metalu neobvyklou cestou.

Téma závislosti na drogách není v hudbě rozhodně ničím novým a překvapivým. Přesto se stále objevují nové způsoby, jak s ním pracovat.

V červnu po letech vystoupili s dávnou kapelou Ruin of Ruins, teď se na pódium vrátí i jako No Pavarotti. Bude jejich znovuzrození otázkou jednoho koncertu?