Viroložka Tachezy: Koronaviru se nezbavíme, ale přijdou vylepšené vakcíny. Už se na nich pracuje

Teprve před rokem se začala naplno rozvíjet pandemie koronaviru SARS-CoV-2 a už na přelomu roku mnohé země spustily očkování. Aktuálně se využívá zhruba desítka různých vakcín.

Čtěte také

Konvalinka: Nejhorší máme za sebou, ale lidé budou dál umírat. Protože je necháme, aby se nakazili

Jedno ale mají společné – můžeme je označit za očkovací látky řekněme první záchrany, které cílí na povrchový s-protein základní varianty nového koronaviru. Už teď ale experti vyvíjejí vakcíny se širším záběrem, které budou fungovat proti nejrůznějším mutacím.

„Tím, že výzkum je rychlý a v laboratořích je řada věcí připravených, tak samozřejmě ten virus neeliminujeme hned, pomocí prvních vakcín. Osobně si nemyslím, že bychom ho někdy eradikovali (vymýtili, pozn. red.), ale budou přicházet vylepšené látky a situace se bude postupně zlepšovat,“ je přesvědčena viroložka Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, že SARS-CoV-2 už z našeho života nezmizí.

Podobně to vidí i její kolega z Iniciativy Sníh imunolog Zdeněk Hel z americké University of Alabama.

Čtěte také

Očkování, patriotismus a národní hrdost. Vakcíny ve službách politiky očima rozhlasového archivu

„Je velice nepravděpodobné, že tento virus dovedeme vůbec někdy eradikovat z populace. Ten s námi zůstane a stane se pátým obíhajícím koronavirem v lidské populaci. Existují viry jako polio, spalničky, HIV, které by byly na eradikaci podstatně jednodušší, ale ani tam se nám to nedaří. Je tedy v podstatě nemožné, že bychom se kdy tohoto viru zbavili,“ říká profesor Hel a nabízí variantu „soužití“.

„Základem je udržovat virus na nízké míře, dokud nebudeme schopni proočkovat celou společnost, pak si na ten virus zvykneme.“

A nebude už pro nás smrtelně nebezpečný jako teď, protože naše tělo se s ním dokáže vypořádat.  

Vakcíny druhé generace i proti mutacím

Základem je očkování a především vakcíny, které zohledňují i nové mutace. Jejich počet závisí  na množství viru mezi lidmi, tedy na aktuálním počtu nakažených.

Čtěte také

Jsme teď zkumavkou na poli evoluce koronaviru, je hodně rozšířený, říká šéfka laboratoře Jiřincová

„Protože čím víc má virus pokusů, jak uniknout z dohledu, tak cestu samozřejmě nalezne a unikne. Já to vždycky přirovnávám k puberťákovi, který se snaží utéct z domu, aby ho rodiče neviděli,“ dává příklad viroložka Tachezy a upozorňuje na podstatnou věc:

„Mutace vznikají v důsledku tlaku imunitního systému, protože i když vznikají na různých koncích světa, tak vidíme, že ke změnám v proteinu toho viru dochází ve stejných místech. To je prostě uniformní tlak ze strany protilátek proti těmto místům.“

Právě poznání, že změny probíhají víceméně stejně ve všech dosud známých variantách, je podle profesora Zdeňka Hela velice důležitý pro vývoj nové generace koronavirové vakcíny. „Není technicky problém dát dohromady a vyvinout takzvané polyvalentní očkovací látky, které budou mít proteiny z několika různých typů viru a budou chránit proti různým variantám viru.“

Cest je podle doktorky Ruth Tachezy několik. Tou první je například upravit ještě neschválené přípravky podle aktuálních mutací SARS-CoV-2 a vytvořit z nich takzvané kombinované vakcíny:

Čtěte také

Nechat si vpravit vakcínu je znak důvěry v systém, vysvětluje sociolog, proč lidé očkování odmítají

„Mohou tak působit proti několika variantám. Ale jsou samozřejmě i alternativy, například nové genomové RNA vakcíny, mohou vlastně zkombinovat v té jedné lipidické kapičce víc těch kousků a každý bude působit proti nějaké jiné variantě.“  

Tyto přípravky by mohly být k dispozici zhruba do půl roku. Vyvíjejí se ale i úplně nové vakcíny druhé generace, při kterých je například očkovací látka vázaná na nanočástice a tím se zvyšuje její účinek.

„Mluví se ale třeba o vakcínách, shodou okolností zase RNA, které by byly schopné začlenit se do lidského genomu a spolu s ním by buňka byla vlastně továrnou, která by stále vyráběla ten protein a nebylo by potřeba přeočkování nebo dvě dávky,“ přibližuje doktorka Tachezy, podle které by ale tento druh vakcíny byl velmi náročný na klinické testování.

Tím, jak se budou vylepšovat očkovací látky, bude mít koronavirus omezený manévrovací prostor, protože protilátky získané očkováním nás budou chránit nejen před těžším průběhem covidu, ale zabrání i přenosu viru.