Vladař: Vrch nad pramenem
Stolová hora Vladař východně od Žlutic je nepřehlédnutelnou dominantou této části Karlovarska. O tom, že nebyla k přehlédnutí ani v pravěku, svědčí řada úplně čerstvých unikátních nálezů.
Až do počátku 21. století se o Vladař zajímali prakticky jen ilegální hledači pokladů, případně zájemci o historii husitství. Na severní straně kopce se totiž v roce 1421 dostal do obklíčení panských vojsk Jan Žižka se svými souvěrci, podařilo se mu prorazit a ustoupit do Žatce. Kdyby na Vladaři padl, třeba by badatelé projevili o stolovou horu větší zájem dřív, než až v roce 2002. Teď už vědí, že je skutečně proč se o horu a její okolí zajímat!
Vrchol a část úpatí Vladaře o rozloze 115 hektarů obepíná opevnění pravěkého hradiště. Na samotné akropoli archeologové rozeznali pět stavebních fází. Nejstarší je z přelomu starší a střední doby bronzové, kolem roku 1500 před naším letopočtem, předposlední se podařilo datovat na sklonek časné doby laténské, do 5. století před Kristem. Unikátní zjištění přinesl výzkum jezírka, které se na akropoli nachází. Je totiž umělé! Lidé ho vyhloubili někdy kolem roku 400 před Kristem. Od té doby se do něj ukládal pyl a další organické zbytky, umožňující vytvořit skoro dva a půl tisíce let dlouhý záznam o přítomnosti lidí na Vladaři. Největší překvapení čekalo na archeology v předhradí, u rybníčku, vyhloubeného před třiceti lety ve zdejších mokřadech - zvláštní roubené konstrukce z dubových trámů. Pravěké konstrukce.
Řada obdélných, navzájem provázaných komor, se dochovala díky vlhké jílovité půdě. Z trámů byly odebrány vzorky. Jejich dobře dochované letokruhy pomohly určit, že část konstrukcí byla zbudována ze stromů, pokácených po roce 463, a část z dubů, skácených krátce po roce 480 - vše samozřejmě před Kristem. Geofyzikální měření naznačila, že všude kolem jsou pod zemí další konstrukce; všechny v ohrožení - kvůli necitlivě vyhloubené nádrži, která způsobila pokles spodní vody a vysychání terénu. To je pro dřevěné konstrukce, dochované díky vlhku, přímo vražedné. Archeologové se proto snaží co nejdříve zjistit rozsah celého díla. Jednu komoru chtějí vyzvednout ke konzervaci. Co ale stále neznají, je účel záhadného systému. Jsou si nicméně takřka jisti, že souvisel se zdejším prameništěm.
Některé z konstrukcí, roubených dřevěných komor, byly uzavřené a jiné otevřené, na vnitřní straně utěsněné nevypáleným jílem. Mohly proto sloužit jako retenční nádrže a zadržovat vodu v oblasti prameniště, strategického vodního zdroje, který se nacházel uvnitř silně opevněného předhradí. Jestli kolem byly i nadzemní stavby, zatím archeologové nedovedou říci. Je to ale možné, a třeba to ukáže další výzkum. Vladař svá tajemství vydává pomalu a nerad. Ale vydává.
Zdroje:
"Výzkum unikátně dochovaných dřevěných konstrukcí z 5. stol. př.n.l. na hradišti Vladař (Karlovy Vary)" - tisková zpráva Archeologického ústavu AVČR Praha ze dne 31.7.2009
Alžběta Danielisová - Miloš Hlava: "Laténská kultura a Keltové. Nejnovější objevy o mladší době železné na našem území". Dějiny a současnost, č. 8/2009, s. 32 - 36.
"Vladař (Tepelská vrchovina)." Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 6.8.2009
Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
