Vladimír Burjánek: Kůže
Můj dědeček byl řezník. Na vesnici s přibližně 800 obyvateli, ve které se uživila řeznictví dvě, tři obchody se smíšeným zbožím, dvě hospody, čtyři zahradnictví a další služby. Jako kluk jsem doma nejen pozoroval, jak vypadá snažení malého živnostníka, ale i pomáhal.
Čtěte také
Třeba když děda brousil nože na pískovcovém kotouči, někdy jsem pomáhal babičce v krámě. Když přešla moc do rukou lidu, živnostníkům všechno znárodnili a mohli být rádi, že některé začlenili do Lidového spotřebního družstva Jednota. Pekaře, řezníky, cukráře, obchodníky i hospodské a další.
Potichu se tehdy říkalo Jednota - žebrota. Z časů, kdy dědeček ještě řezničil, jsem si pamatoval, nevím proč, kůžičkáře pana France. Červenolícího pána, přijíždějícího na kole, ověšeném králíčími, kozími i ovčími kůžemi, které vykoupil po vesnici a něco mu prodal i náš děda.
Čtěte také
Za mnoho let jezdilo po vsi křížem krážem auto a zpěvavým hlasem oznamovalo Kara vykupuje kůže. Nějaký čas nejezdil nikdo a kůže králíkáři asi vyhazovali. Dneska už opět křižuje vesnici motorizovaný kůžičkář, který vždycky fascinoval našeho nejmladšího vnoučka.
Jakmile se ozvala ryčná hudba a potom oznamovací hlas kůůůůže, vykupujeme kůůže. Klučík pokaždé vykulil oči a nadšeně jásal: hrací auto! Běhal vytrvale z jedné strany na druhou po zahradě i dvoře, aby auto jezdícího modernizovaného kůžičkáře jen několikrát zahlédl.
A já vzpomínal na rudolícího pana France a jeho kolo, ověnčené kůžemi všeho druhu.
Související
-
Vladimír Burjánek: Stavebniny
V 70. letech jsem, jako mnozí další ve vsi, přistavoval patro na náš domek. Okresní úřad mi s povolením dal i materiálový list, na který jsem měl nárok čerpat materiál.
-
Vladimír Burjánek: Pošta
Už mě nikdy nepřekvapí zpráva, že Česká pošta zdražuje. Pravda, lidé posílají dopisy a pohledy stále méně, přeci jen internet dělá své.
-
Vladimír Burjánek: Srozumitelnost
Nestalo se nám to jednou a nebyla to výjimka. Když se doma díváme na nejeden z novějších filmů, najednou jsme se po sobě se ženou začali nechápavě koukat. Slyšíš to dobře?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
