Vojtěch Jasný natočil prorežimní agitky i legendární Všechny dobré rodáky

16. listopad 2023

Filmy režiséra Vojtěcha Jasného mají silný morální rozměr a výjimečnou vizualitu, důležitou roli v nich hrají barvy. Život Jasného byl dramatický: v 50. letech minulého století budoval socialismus, který později kritizoval tak intenzivně, že musel odejít do exilu. V pořadu Portréty o tom hovoří Martina Sedláková.

Tajemno a mysticismus, jež propůjčuje Jasného tvorbě další rozměr, prý tvůrce objevil v těžkých dobách, když v půli 50. let v krátké době pochoval maminku, narodil se mu mrtvý syn a na rakovinu zemřela manželka.

Čtěte také

Tehdy měl potřebu se ze svých zážitků vypovídat, a tak vznikl snímek Touha (1958), která získala cenu na festivalu v Cannes v roce 1959. Následoval úspěšný titul Procesí k panence (1961), poeticko-satirická pohádka plná barev Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež získala v Cannes zvláštní cenu poroty.

Vrchol Jasného tvorby představuje lyrická kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci (1968), na niž s pomocí své matky sbíral materiál dvacet let a která mu opět v Cannes vynesla cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku.

Co se změnilo od Touhy až po Rodáky

Komunistickému režimu s Vojtěchem Jasným došla trpělivost po jeho dokumentu Česká rapsodie (1969), dvacetiminutové poemě beze slov o obsazené zemi. Po emigraci v létě 1970 se režisérova díla ocitla v trezoru.

Čtěte také

V zahraničí natočil mimo jiné Klaunovy názory podle knihy Heinricha Bölla (1976), učil ve Vídni, Salcburku či Mnichově a nakonec se stal pedagogem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, jejíž filmovou sekci založil Miloš Forman.

Jasný se narodil 30. listopadu 1925 a čtyři roky poté začal jeho tatínek promítat v sokolovně v Kelči filmy, kterým syn propadl. Po válce, v níž ztratil otce, kterého zabili v Osvětimi, studoval ruštinu a začátkem 50. let patřil k vůbec prvním absolventům nově založené FAMU a v tandemu s Karlem Kachyňou točil prorežimní dokumentární snímky.

Jasný často opakoval, že z poblouznění komunismem (do KSČ vstoupil 3. června 1945) ho vyléčila až cesta přes Sibiř do Číny v roce 1952; Jasného a Kachyňu tam vyslal tehdejší Armádní film, aby kamerou zachytili sovětské „výdobytky socialismu“.

Čtěte také

Realita je ale složitější, v roce 1952 se zároveň Jasný stal spolupracovníkem Státní bezpečnosti a byl jím až do roku 1962. Právě 60. léta měla na jeho přesvědčení asi největší vliv; v roce 1969 na otázku rozhlasového redaktora „co se změnilo od Touhy až po Rodáky?“ odpověděl, že v jeho životě se změnilo všechno.

Zvrat politických poměrů po listopadu 1989 uvítal Jasný dokumentem Proč Havel? (1991). Jasného snaha proniknout k podstatě věcí je podle odborníků patrná i z dalších filmů, například i z Návratu ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky, který ale byl kritikou i publikem přijat velmi vlažně. Zemřel 15. listopadu 2019 v Přerově a dožít se vysokého věku mu prý pomáhala jóga, zelený čaj a projížďky na kole.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.