Vyšetřování okolností smrti Alexandra Litviněnka
Londýnsko-moskevská jamesbondiáda pokračuje. Britští detektivové zejména v Londýně významně pokročili a s jistotou téměř stoprocentní určili pokoj v londýnském hotelu Millenium, kde byla smrtící směs radioaktivního polonia 210 připravena. Poté byla Alexandru Litviněnkovi na druhý pokus aplikována buď v čaji nebo v cigaretě.
Klíčové svědky, kteří se s Litviněnkem osudného 1. listopadu v baru hotelu Millenium sešli, Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna, se teď v Moskvě pokouší vyslechnout moskevská část britského vyšetřovacího týmu. S Kovtunem již londýnští detektivové mluvili a Lugového by měli vyslechnout dnes. Oba tito muži samozřejmě jakýkoli podíl na Litviněnkově smrti popírají a sami teď leží na pozorování v jedné moskevské nemocnici, protože vražedná látka se našla i v jejich tělech. O Kovtunovi přitom některá ruská média včera tvrdila, že hned po výslechu se ocitl v komatu a že jeho stav je kritický. Lugového advokát Andrej Romašov ovšem tyto zvěsti rezolutně vyvrátil a uvedl, že Kovtun se zdravotně cítí celkem dobře. Pochyby však trvají.
Do vzrušené ruské i celosvětové debaty o sérii politických vražd známých Rusů nečekaně přispěl i ten, jehož jméno se v souvislosti s těmito tragédiemi tak často zmiňuje - ruský prezident Vladimír Putin. Ten v rozhovoru s jedním mexickým novinářem prohlásil, že vyšetřování vraždy známé ruské opoziční novinářky a tvrdé kritičky Kremlu Anny Politkovské je "prakticky skončeno" a že s jeho výsledky je spokojena i její rodina. Víc ovšem neuvedl, jen při této příležitosti znovu zdůraznil, že ruské úřady nemají s vraždnou Politkovské, k níž došlo 7. října, naprosto nic společného. Ruský prezident naopak prohlásil, že novinářčiny násilné smrti se snaží zneužít "jisté temné politické postavy". Jméno Borise Berezovského v této souvislosti nepadlo, ale za temnou politickou postavu bývá v ruských oficiální kruzích obvykle označován právě on. Přísně vzato vcelku oprávněně.
Nejnovější výsledky vyšetřování všech těchto zločinů naznačují, že bezprostřední vrahové by objeveni a dopadeni být mohli. Mnohem obtížnější, ba nemožné ovšem zřejmě bude označit toho, kdo si tyto politické vraždy, případně pokus o zavraždění bývalého premiéra Jegora Gajdara, objednal. O spekulace všeho druhu není nouze. Jedna z teorií například praví, že objednavateli a zároveň i aktéry těchto zločinů by moli být bývalí vysocí důstojníci KGB, kteří v dnešní nástupkyni sovětských tajných centrál - Federální bezpečnostní službě - nepracují a jsou tudíž mimo její kontrolu.
Zajímavý je v takovémto případě jeden z možných motivů. Podle ruského elektronického portálu regnum.ru by objednavatelem vražd mohla být tzv. strana třetího období. Tak se říká lidem, kteří mají z dnešního zcela výlučného postavení politika jménem Vladimír Putin osobní prospěch a kteří se obávají, že po jeho odchodu z prezidentského úřadu by o svá privilegia mohli přijít. Proto prý nesnaží kremelskou moc diskreditovat a vyhrožovat, že vraždy neustanou, dokud se Putin jejich naléhání nepodvolí. Zní to dost vykonstruovaně a nepříliš pravděpodobně, ale jak praví známý ruský literární vědec a publicista Lev Anninskij, v Rusku je už během půl hodiny možné cokoli na světě.
Vraťme se ale z labyrintu hypotéz a dohadů ke střízlivému uvažování. Pravdě se zřejmě velmi blíží představa, že skutečně jde o pokus prezidenta a jeho okolí poškodit - to by totiž logiku mělo. Je ale málo pravděpodobné, že bychom se někdy dověděli, kdo přesně se o celou tuto smrtonosnou aféru postaral a co přesně jí sledoval. Na to je za ní cítit ruka až příliš profesionální.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
