Výsledky jednání ministrů financí skupiny G-7

Zástupci skupiny G7 se vyjadřovali optimisticky v tom smyslu, že se jim nejspíše podaří celosvětový hospodářský útlum odvrátit, ale zároveň dávali jasně najevo, že dvě největší světové ekonomiky, Spojené státy a Japonsko, by měly přijmout určitá opatření ke stimulaci hospodářského rozvoje.

Ministři financí a ředitelé centrálních bank sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí, kteří se sešli v sobotu v sicilském Palermu, sice přiznali, že tempo růstu světového hospodářství se viditelně zpomaluje, ale zdůraznili, že ekonomické vyhlídky Evropy jsou pořád ještě dobré, protože - jak uvedli - "nadále trvají základní faktory, které v hlavních průmyslových zemích udržují hospodářský rozvoj." Právě když se ministři financí scházeli v Palermu, vydal Mezinárodní měnový fond opravené předpovědi letošního hospodářského růstu: předpokládaný rozvoj světového hospodářství byl dodatečně snížen ze 4,2 procenta na 3,4 procenta a předpověď letošního růstu americké ekonomiky snížena ze 3,2 procenta na 1,7 procenta.

Americký ministr financí Paul O'Neill, který se schůzky skupiny G7 účastnil poprvé, ale vyvrátil spekulace německého tisku o možných rozporech mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery a potvrdil, že nová vláda prezidenta Bushe chce pokračovat v dosavadní americké politice podpory "silného" dolaru.

"Věřím silnému dolaru a to se nikdy nezmění," prohlásil ministr O'Neill na tiskové konferenci a k pobavení přítomných dodal: "Kdybych někdy v budoucnu změnil názor, dozvíte se to včas, protože si pronajmu fotbalový stadión a dechovou kapelu, abych to oznámil. Pokud ale neslyšíte dechovku, americká politika se nemění."

Americký ministr financí také vyjádřil souhlas s názorem ostatních členů G-7, že centrální banky - bude-li to nutné - nebudou váhat a zasáhnou na finančních trzích. Předtím se totiž objevily spekulace o tom, že se nový americký ministr financí staví proti zásahům státu do ekonomiky, což prý znepokojilo některé západoevropské partnery.

Ředitel Evropské centrální banky Wim Duisenberg na tiskové konferenci v Palermu řekl, že tempo ekonomického růstu uvnitř tzv. Euro-zóny zůstává "robustní" a že vydrží i případné zpomalení americké ekonomiky.

Prohlášení skupiny G7 se ale zmiňuje o "riskantní" situaci v Japonsku - druhé největší ekonomice na světě - kde údajně stále hrozí deflace: oživení se sice očekává, ale ceny nadále klesají a mohl by nastat hospodářský útlum. Představitelé skupiny G7 vyzvali proto japonskou centrální banku, aby poskytla domácímu hospodářství větší množství peněz v hotovosti a aby zdojnásobila snahu posilovat finanční a bankovní sektor.

Zástupci sedmi nejdůležitějších průmyslově vyspělých zemí světa zaujali na Sicílii také poměrně tvrdý postoj vůči Rusku. Ačkoli ruský ministr financí Alexej Kudrin se jako host zúčastnil části konference v Palermu a snažil se přesvědčit některé své západní kolegy, že Rusko postupně splatí obrovské dluhy, které si nadělalo v minulosti, závěrečné prohlášení G-7 je nekompromisní: "Naléhavě vyzýváme ruské úřady," praví se v něm, "aby pokročily v procesu ekonomických reforem a aby splnily všechny své finanční závazky a mohly tak urychleně obnovit normální vztahy s mezinárodním společenstvím."

K 1. lednu letošního roku dlužilo totiž Rusko mezinárodním věřitelům tzv. Pařížského klubu více než 48 miliard dolarů, z toho se přes 38 miliard dluhů nahromadilo ještě za éry Sovětského svazu.

Ministři financí a šéfové centrálních bank skupiny G7 se v Palermu také oficiálně připojili k závazkům Organizace spojených národů, která chce do roku 2015 omezit světovou chudobu na polovinu a zavést všeobecné základní vzdělání ve všech zemích. Ministři proto podpořili nové kolo obchodních jednání, která by měla pomoci chudým zemím.

ČRo 6 / RSE 19. února 2001 rse@cro.cz