Využijí kandidáti EU nabízenou pomoc svému zemědělství?

Evropská komise v úterý uspořádala v Bruselu konferenci, na níž se hovořilo o tom, jakou pomoc Evropská unie nabízí v současné době v oboru zemědělství deseti kandidátským zemím střední a východní Evropy. Na konference byli pozváni ministři zemědělství všech těchto zemí - tedy Bulharska, České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. A za Evropskou unii s nimi přišel o této věci diskutovat komisař odpovědný za zemědělství Franz Fischler.

V loňském roce se totiž Evropská unie rozhodla poskytnout kandidátským zemím v oboru zemědělství soubornou pomoc v rámci programu, známém pod zkratkou SAPARD, což je zkratka anglického výrazu Special Accession Program for Agriculture and Rural Development, česky "Zvláštní vstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova".

Na tento program je už z rozpočtu unie vyčleněno pro každý rok v letech 2000 až 2006 - 520 milionů Euro, které mají být rozděleny mezi 10 kandidátských zemí v závislosti na počtu pracujících v zemědělství a velikosti obdělávané půdy. Největší podíl z tohoto fondu proto dostane Polsko - přes 168 milionů, dále Rumunsko - 150 milionů, pak Bulharsko, Maďarsko atd. Česká republika má dostat každý rok asi 22 milionů Euro.

Cílem tohoto programu je připravit sektor zemědělství kandidátských zemí na podmínky, které panují v Evropské unii. Podel Fischlera má program SAPARD pomáhat zlepšovat zemědělské výrobní procesy v kandidátských zemích, aby tyto státy mohly obstát v konkurenci na trhu Evropské unie.

Přestože Evropská komise tento program pomoci schválila už loni a kandidátské země o něj mají velký zájem, prakticky dosud program SAPARD zahájen nebyl. Před jeho započetím totiž Evropská komise vyžaduje, aby kandidátské státy přepracovaly návrhy na realizaci tohoto programu, které předložily komisi začátkem letošního roku a také aby zřídily řádnou organizační strukturu, která bude s těmito fondy disponovat.

Zástupci Evropské komise se totiž domnívají, že náplň programu, tak jak ji navrhují kandidátské země, byla často ovlivněna místními politickými zájmy a nikoli objektivními potřebami. Komisař Franz Fischler podotkl, že kandidátské země by měly zaujmout "realističtější" postoj při formulování svých priorit, chtějí-li z tohoto fondu opravdu něco získat.

Činitelé Evropské unie upozorňují, že zdržení, které způsobily v podstatě "nerealistické" návrhy kandidátských zemí a "nedostatečná" organizační struktura pro spravování tohoto fondu, bude mít zřejmě za následek, že některé státy letos žádný příspěvek od Evropské komise neobdrží.

Komisař Fischler je v tomto ohledu optimističtější. Vysvětlil také, že rozdělování peněžních prostředků z fondu SAPARD bude vysoce decentralizované. Jakmile se prý Evropská komise dohodne s kandidátskou zemí na určitých zásadách přidělování této pomoci, bude moci vláda kandidátské země sama rozhodovat o tom kde, kdy a jak utratí svěřené peníze.

Zásady přidělování se ale budou každoročně revidovat a doplňovat. Komisař Fischler k tomu dodal: "Podmínky přidělování jsou stejné, jaké platí ve členských zemích Evropské unie. Tím myslím to, že i členské státy někdy riskují, že podnik zbankrotuje a podobně. Takže v tomto smyslu je to stejné."

Komisař Fischler vysvětlil, že účty všech kandidátských zemí bude prověřovat nezávislá auditorská instituce. Evropská komise chce pouze provádět namátkové prověrky, zda výdaje z fondů SAPARD odpovídají přijatým pravidlům Evropské unie.