Vzhůru k superprezidentské republice...
...tak bychom mohli stručně zhodnotit dnešní krok Státní dumy která ve třetím čtení 392 hlasy ze 450 poslala prezidentovy návrhy na ústavní změny, jimž Dmitrij Medveděv poněkud ostýchavě říká korektury, do zbytku zákonodárného procesu. V současné době je tedy ještě zapotřebí, aby tyto změny třemi pětinami hlasů schválila horní sněmova ruského parlamentu, Rada federace, a dál aby jim požehnaly také nejméně dvě třetiny zastupitelských orgánů 83 územních subjektů Ruské federace.
Jak ale ukázalo dnešní hlasování ve Státní dumě, jde o záležitost čistě ceremoniální - v Dumě bylo proti jen 57 komunistů, kteří svůj postoj vůči Medveděvovým ústavním změnám inzerovali předem. Čekat v dnešním Rusku na nějaké překvapení v tzv. stranickém životě je jednoduše bláhovost: Současné zastupitelské orgány se změnily v pohodlný hlasovací organismus, který zdání demokracie v zemi udržuje tím, že sice na příslušném fóru zvedá či nezvedá ruce, ale činí tak výhradně v souladu s přáním úzké vládnoucí špičky a na základě jejích pokynů.
O bezchybném fungování tohoto mechanismu ostatně svědčí i včerejší 10. sjezd proputinské strany Jednotné Rusko. Ten byl původně očekáván s velkou netrpělivostí a zájmem, protože se soudilo, že právě z této tribuny by se dalo uslyšet, co současné kremelské vedení svými ústavními úpravami míní a zda se lze domnívat, že již v příštím roce, až budou změny schváleny, se dočkáme toho, že do křesla prvního muže ve státě opět zasedne Vladimir Putin. Nic takového se ovšem v právě otevřeném luxusním hotelu Gostinyj dvor přímo naproti Kremlu a chrámu Vasilije Blaženého nestalo.
Jak prezident Medveděv, tak především současný premiér a - ač nečlen Jednotného Ruska, přesto jeho předseda Vladimir Putin - se plně soustředili na problémy národního hospodářství. O ústavních změnách nepadlo prakticky ani slovo. Zeptáme-li se, proč, odpověď je nasnadě a naznačilo ji i dnešní parlamentní hlasování, které jsme tu právě popsali: Výsledek je totiž znám předem a je čistě otázkou času, kdy bude celý proces ústavních změn dokonán.
Putin s Medveděvem se proto na sjezdu Jednotného Ruska mohli soustředit na způsob, jakým Rusko hodlá čelit důsledkům globální finanční krize, která na Rusko musí alespoň do jisté míry dolehnout taky - tím spíš, že, řečeno s Vladimirem Putinem, "se přímo před našima očima proměnila v krizi ekonomickou". Současný premiér ze sjezdové tribuny slíbil snížení daní pro malé a střední podnikatele, jakož i uvolnění dalších prostředků z obou velkých rezervních fondů, které nechal - dlužno podotknout velmi prozíravě - vytvořit v právě uplynulých tučných letech, která Rusku za energetické suroviny přinesla zisky přímo pohádkové. Starost o hospodářské výhledy země je přitom namístě a jak se zdá, skupina ekonomických ministrů bere krizové hrozby nesmírně vážně: Zatímco MMF očekává, že ruský hospodářský růst v příštím roce poklesne z dosavadních 6-7 procent na 3,5, sami ruští národohospodáři počítají sotva s půlprocentem či dokonce s mírnou recesí.
Vraťme se ale k tomu, co Rusko i svět zajímá v těchto dnech a týdnech nejvíc: Budou ústavní změny znamenat rychlý návrat Putina do čela státu a poté jeho dlouhé setrvání v prezidentském úřadě? Popravdě řečeno vše svědčí o tom, že to tak bude, i když to Putinovo okolí (alespoň prozatím) striktně popírá. Známý opoziční ruský politolog Andrej Piontkovskij už v minulých dnech zveřejnil článek Kdo píše Medveděvův abdikační projev? a zamýšlí se nad tím, jaké důvody asi pro dosti pravděpodobné Medveděvovo odstoupení budou zvoleny poté, co ústavní změny začnou platit. Bude to zdravotní stav, anebo upřímné doznání, že mladý politk přecenil své síly a na funkci nestačil? V rezervě je ale koneckonců i okolnost, že současný prezident svůj případný odchod zdůvodní právě změnou základního zákona země, která je ostatně první po patnácti letech existence současné ruské ústavy.
Ačkoli: Výsledky právě publikovaného průzkumu veřejného mínění agentury VCIOM naznačují, že Putinův návrat do Kremlu si přejí 2/3 Rusů. Jak toho bude dosaženo, je jim patrně jedno. Tak proč takovou změnu neuskutečnit?
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
