Vznik nové politické strany?

13. únor 2007

Jana Volfová, dříve poslankyně ČSSD a později exponentka Nezávislých demokratů, v závorce předseda Vladimír Železný, zkouší opět štěstí a chystá se založit novou stranu. Někteří vysocí politikové se jí přímo vysmívají, galantnější politologové jsou pouze skeptičtí.

Vznik nové politické strany, to je přímo téma politologické klasiky. Ne, že by se snad v našich politických stranách nemělo co změnit, ve svobodně liberálně demokratické společnosti totiž fungují strany většinou jako seskupení lidí podobných politických názorů, ale ti lidé přitom vědí, že existují i seskupení jiná, a proto většinou ta jiná seskupení víceméně tolerují. Ne tak u nás. Pravdu máme totiž jen my, protivníci, vyvrhelové a hlupáci a podvodníci, a proto je musíme neustále urážet. A proto tyhle neduhy nevyléčí asi žádná nová strana, ale snad jen čas. Vždyť už Masaryk říkal, že bychom potřebovali takových padesát let pokojného vývoje. Médii proběhla zpráva, že se schyluje k založení nové strany, strany s pracovním názvem Domov - Životní jistoty. Iniciátorem a zakladatelkou má být Jana Volfová, zhrzená místopředsedkyně Železného strany NEZ/DEM, subjektu, který při parlamentních volbách zcela propadl.

Jana Volfová, místopředsedkyně zmíněného subjektu jej prý navíc opustila kvůli, cituji z Lidových novin, "nedemokratickému přístupu vedení", konec citátu. Jak to bylo ve skutečnosti těžko říct, ale od začátku bylo zřejmé, že Volfová a Železný spolu v jednom vedení nezůstanou. Jak známo, Železný při svém marném úsilí o znovunabytí poslanecké imunity vzal pod jednu střechu jak sympatizanty, tak sympatizanty bývalé poslankyně ČSSD Jany Volfové, ale i celou stranu z nevyzpytatelně proměnlivou voličskou podporou zvanou Strana za životní jistoty, která se už jednou málem dostala do Poslanecké sněmovny. To vše pod názvem Nezávislých demokratů NEZ/DEM, předseda Vladimír Železný, místopředsedkyně Jana Volfová.

Z této strany tedy Jana Volfová ze zmíněných důvodů odchází a hodlá do strany nové začlenit i všechny ty, kteří od Železného odešli. Nejen ovšem ty, ale bude se snažit do řad nového subjektu získat i nové poslance, zejména ovšem Miloše Melčáka i Michala Pohanku. Vznikající stranu by prý mohl podpořit i Miloš Zeman, s nímž se Jana Volfová dobře zná. Jenže, jak Miloš Melčák, tak Michal Pohanka prý podle Lidových novin o vstupu do nové politické strany neuvažují, a potom podle oné politologické klasiky, musí být pro vznik nové strany objektivní poptávka a já se domnívám, soudě, že se má jednat o subjekt spíše levicový, že vedle sociálních demokratů a komunistů už na lavici žádná poptávka není. A když, tak by se mohlo jednat o nějaký typ blairovské strany, kam by se třeba utekli i liberálnější sociální demokraté, ale to asi není případ Jany Volfové. Navíc jsme viděli, jaké úspěchy měl se svou liberálnější politikou Vladimír Špidla. To spíše na pravici bychom mohli očekávat nějaký alespoň sjednocovací pohyb u existujících malých stran.

Budiž při této příležitosti řečeno, že český volič je, obecně míněno nikoliv politicky, spíše konzervativní. To znamená, že se na nové nebo nevyhraněné subjekty dívá s velkou nedůvěrou. Kritériem je tak spíše úspěch, rozhodně ne morální profil strany a jejích představitelů. Takže v Poslanecké sněmovně vytrvali sociální demokraté, občanští demokraté, i když ty si mnoho lidí plete s poválečnými národními socialisty, komunisté, zelení a lidovci. Zelení jako součást celoevropské nebo celosvětové nové politické síly mají už i u nás vystaráno, neboť jednak jsou, česky řečeno, v laufu a potom převzali roli onoho shromaždiště těch voličských hlasů, kteří nechtějí volit ani sociální ani občanské demokraty. Po bolševické devastaci životního prostředí i po období, kdy ekologie byla jen třešničkou na dortu, jsou navíc občané k zelenosti mírně náchylní.

A lidovci? Ti spojili svůj osud s osudem Jiřího Čunka a jeho případná porážka při nadcházející soudní při by znamenala pravděpodobně v příštích volbách i porážku strany, která chtěla být vždy přitom. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, sekulárnost občanů České republiky se spíše zvyšuje než snižuje, a tak při případném Čunkovu neúspěchu by mohla česká obdoba křesťanských demokratů bez ohledu na její tradice z českého politického pole v Poslanecké sněmovně vymizet. A tím neúspěchem může být nejen soudní výrok, ale i politicky zmanipulované občanské odsouzení. Politika je náročné a riskantní řemeslo, které vyžaduje navíc charisma ať už osoby nebo spektakulárního činu. Jiří Čunek přišel s obojím, přesto možná s obojím zase odejde. Ale, abychom se vrátili k možnému úspěchu nové strany, bude-li založena.

Domnívám se, že se nedočkáme žádného zmíněného charisma a že se tudíž nedočkáme ani úspěchu nové zakládané strany, neboť politika je nemilosrdná. Svědčí o tom osudy všech těch malých stran, které měly sice nejlepší úmysly, ale které vymizely z poslaneckého politického pole. Nechci být špatným prorokem, ale nedomnívám se, že by se nově zakládaná strana kdy mohla stát subjektem v Poslanecké sněmovně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio