Za pět let je modernizovaná sotva polovina D1. Co za tím je?
Silničáři nestíhají modernizovat dálnici D1. Za pět let dokázali opravit sotva polovinu. Dokončení velké zakázky za 20 miliard korun tak bylo posunuto až na rok 2021. Ministerstvo dopravy tvrdí, že za zpoždění můžou ekologické spolky, které napadají stavební řízení. Ty to odmítají. Důvodů, proč nejdou opravy podle plánu, může být ale několik.
Před zahájením modernizace D1 rozdělilo Ředitelství silnic a dálnic práce do 25 úseků dlouhých okolo pěti kilometrů. Podle soudní znalkyně z oboru dopravních staveb Miloslavy Pošvářové to byla chyba. Ty úseky měly být delší, alespoň dvacet kilometrů. „Jedete 20 kilometrů pořád konstantně v uzavřeném úseku a máte jeden vjezd a jeden výjezd. Když si vezmete, že to máte po pěti kilometrech, tak máte 4 vjezdy a 4 výjezdy, kolizní místa a přechodové oblasti, kde musíte přejíždět z jednoho směru do druhého. To jsou všechno kolizní místa.“
Pošvářová proto nevěří, že silničáři stihnou opravit D1 do roku 2021. „Dá se očekávat, že se to nestihne. Kdyby samozřejmě nastavili jiné parametry, kdyby se ty úseky spojily, což teď nejde, kdyby sem pustili zahraniční firmy, což teď nepouští, tak by se to urychlilo.“
Mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar ale Českému rozhlasu před pár dny řekl, že je rezort s průběhem modernizace dálnice poměrně spokojený. Poznamenal, že za zpoždění můžou hlavně ekologické spolky. „Děti Země bohužel zdržují dokončení úseku už přes rok, proto bude modernizace dokončena až v roce 2021.“
Ředitel spolku Děti země Miroslav Patrik ale nařčení z účelového zdržování oprav D1 v březnu ve vysílání Českého rozhlasu odmítl. „Takže my v těch stavebních řízeních se prostě standardně účastníme, stejně jako v jiných stavebních povoleních. My to proto považujeme za standartní postup spolku, který na jedné straně chrání veřejný zájem ochrany přírody a krajiny a na druhé straně provádí také veřejnou kontrolu rozhodnutí úředníků.“
Za některá zpoždění oprav si přitom může stát sám. Třeba v roce 2014 zastavil v srpnu na několik měsíců práce u Jihlavy tehdejší ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí Ano. Firma Colas tehdy podle vedoucího výstavby Jiřího Kárníka žádala po státu asi 50 miliónové odškodnění. „Jsou to nároky jako režie, ušlý zisk, nároky dalších charakterů, které se nedají vyčíslit fakturami.“ ŘSD ale odškodnění vyplatit nechce a ve věci proto bude rozhodovat soud.
Ministerstvu dopravy se také během pěti let modernizace nepodařilo zavést nepřetržité práce, o kterých dříve mluvil šéf rezortu Dan Ťok za hnutí ANO. Jeho mluvčí Zdeněk Neusar Českému rozhlasu, vysvětlil, proč to nejde. „Obecně platí, že v noci z pravidla dálnici bouráme a na modernizaci D1 pracujeme ve dvou směnách. Ředitelství silnic a dálnic dohlíží na harmonogram prací a také nad kvalitou. Současně ale také platí, že firmy bojují s tím, že nemají dost lidí na realizaci všech zakázek. Rozestavěných je hodně úseků najednou a nemohou pracovat na všech úsecích naráz.“
I přes všechny tyto komplikace by měly být náklady na stavbu nižší o čtyři miliardy korun oproti předpokládanému rozpočtu 20 miliard korun. Podle ŘSD je cena nižší díky konkurenčnímu boji dodavatelů o vyhlášené zakázky.
