Zákon o boji proti terorismu

Podobnou legislativní normu má řada vysvěplých států světa již od časů krátce po 11. září 2001, kdy se zřítily mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, zasažené právě dopravními letadly. V jejich troskách tehdy zahynulo přes tři tisíce lidí.

Ruská verze zdůrazňuje, že při rozhodování o sestřelení uneseného letadla není závazné, zda jsou na palubě rukojmí. Podle současných zákonů přítomnost unesených lidí znamenala, že letadlo není možné sestřelit. Nařízení se navíc vztahuje nejen na letadla, ale i na námořní a říční lodě.

Vojáci prý budou před zásahem nuceni prověřit, zda je letadlo či loď skutečně v rukou teroristů. Zákon však přesně neurčuje, jak bude taková prověrka vypadat, což už kritizovali zástupci některých aerolinií. Obávají se totiž sestřelení dopravních letadel, jimž například vypadne radiové spojení. A to nemluví o možných poruchách zařízení ruských letových kontrol. Jen tak pro pořádek: V Německu byla podobná právní úprava před pár týdny prohlášena za neústavní.

Vraťme se ale zpět na ruskou půdu. Nový problematický zákon má i přes jistou hrůznost představy, že vojenské letouny či pozemní raketová vojska budou muset střílet na vlastní či na cizí dopravní stroje, plně obsazené lidmi, hodně příznivců. To ostatně potvrdil i jednoznačný průběh hlasování, ve kterém proti této normě hlasoval jediný poslanec dolní komory ruského parlamentu. V tuto chvíli již není pochyb o tom, že ve středu zákon schválí i horní komora, tedy Rada federace, a poté ho podepíše prezident, který je koneckonců hlavním iniciátorem celé normy.

Popřejme teď sluchu kritikům. Ruský politolog Cygankov ve své rozsáhlé stati v jedněch elektronických novinách upozorňuje na fakt, že zákon počítá s mimořádně přesnými tzv. bodovými zásahy bojové techniky. Současná výzbroj ruských leteckých a raketových útvarů je ovšem taková, že v tomto ohledu bude možné podobný přesný zásah učinit až za několik let. Týž autor se také podivuje, proč se ruská legislativa nesoustředí spíš na prevenci, než na podobné více než tragické hašení možných teroristických požárů. "Ruská letiště včetně mezinárodních nejsou vybavena moderní technikou, která by dokázala identifikovat alespoň nejběžnější trhaviny, jichž mezinárodní terorismus užívá."

Pro současnou politickou praxi v Rusku je příznačné i to, že zákon, který v Dumě ležel už od prosince 2004, je najednou schválen pár dní poté, co 15. února vyšel prezidentův výnos O opatřeních proti terorismu. Ten přepokládá jednotnou celostátní antiteroristickou soustavu, jejímž vrchním velitelem bude ředitel Federální bezpečnostní služby FSB. Jak dnes ráno v této souvislosti připomněla rozhlasová stanice Radio Svoboda, právě FSB bude na základě tohoto výnosu a nového zákona oprávněna bez souhlasu prezidenta využít pro vlastní činnost armádní jednotky až do síly jednoho pluku. Prezident musí souhlas k podobnému zásahu poskytnout jedině tehdy, že by jednotky FSB a armády útočila na teroristické cíle na území jiného státu.

Nejpodstatnější ale v této chvíli je, kdo a pro jaký účel bude chtít této nové a jistě velmi tvrdé zákonné normy využít. Zejména strukturám Federální bezpečnostní služby se díky protiteroristickému zákonu do rukou dostává především zbraň. Ruští obhájci lidských práv již připomněli, k čemu vedlo nepříliš obratné využívání tehdejších možností při teroristických aktech v divadle na Dubrovce či o dva roky později v beslanské škole. Tito kritici jsou přesvědčeni, že Rusku se v boji proti terorismu nedostává hlavně kvalifikovaných profesionálů a techniky. Ani jedno, ani druhé sebelépe myšlená právní norma nenahradí.