Zavedení cla mezi Podněsterskou republikou a Ukrajinou
Přestože zdánlivě jde o problém dvou postsovětských republik, konkrétně Moldavska, ke kterému Podněstří de iure patří, a Ukrajiny, přes jejíž území se až doposud prakticky bezcelně vyváželo veškeré zboží, vyráběné v podnicích na tomto separatistickém území, protesty Moskvy jsou pochopitelné. 170 tisíc obyvatel oblasti na východním břehu řeky Dněstr jsou etničtí Rusové, z nichž mnozí mají ruské občanství.
V celé oblasti na počátku 90. let zuřila občanská válka, již tehdy zastavil až legendární generál Alexandr Lebeď a jeho 14. armáda, která je na podněsterském území, stejně jako rozsáhlé sklady ruských zbraní a munice, až doposud. Právě ruští vojáci v Podněstří jsou zárukou jak relativního klidu v v této separatistické pseudorepublice v čele s místním autokratem Smirnovem, tak na druhé straně poměrně poklidné existence tohoto podivného režimu, s nímž si dosavadní moldavské vlády a moldavští prezidenti nevědí rady.
Nová opatření kyjevské a kišiněvské vlády, platná od zmíněného 3. března, vyžadují, aby veškeré zboží, vyvážené z podněsterského území, proclívali nejen podněsterští celníci, tedy úředníci státu, který právně neexistuje, ale celníci moldavští, tedy úředníci státu, jehož součástí tato separatistická enkláva je. K této dramatické změně došlo po telefonických konzultacích prezidentů obou zainteresovaných zemí - moldavského Vladimira Voronina a ukrajinského Viktora Juščenka. Čistě pragmaticky vzato je požadavek řádného proclívání podněsterské produkce především z moldavské strany naprosto pochopitelný. Zahraničněobchodní obrat separatistické republiky činil podle ruských internetových novin polit.ru v loňském roce jeden a půl miliardy amerických dolarů. Největšího obratu - víc než 231 milionů dolarů - přitom dosáhl podněsterský obchod s Ruskem, což je s ohledem na etnické složení obyvatelstva enklávy celkem pochopitelné.
Nespokojení jsou zejména ruští podnikatelé, patřící k rodinnému klanu podněstrského prezidenta Igora Smirnova. Předseda představenstva Podněsterské průmyslové a obchodní komory Vasilij Kožan v písemné stížnosti, adresované ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, doslova píše: "Zavedení nových celních předpisů ze strany Ukrajiny povede k několikanásobnému finančnímu zatížení podněsterských podniků, které budou nuceny zaplatit asi 150 milionů dolarů ročně do moldavského státního rozpočtu. Dvojí zdanění učiní naši produkci nekonkurenceschopnou." Konec citátu.
Ruští poslanci ve svém dnešním usnesení přijatém na půdě Státní dumy zdůrazňují, že nová opatření na ukrajinsko-podněsterské hranici citujeme "nejsou ničím jiným, než uplatněním ekonomických sankcí proti Podněstří, jehož smyslem je přinutit oblast k takovým variantám řešení vzniklého problému, které budou prakticky znamenat porušení práv republiky na zvláštní status, vymezený mezinárodními právními dokumenty". Konec citátu.
Také oficiální Kyjev a Kišiněv se však dovolávají mezinárodních úmluv a norem a mluví o tom, že kroky z minulého týdne jen zavádějí na podněstersko-ukrajinské, rozuměj moldavsko-ukrajinské hranici pořádky běžné v civilizovaném světě.
Podtón celé této akce je ale zřejmý a půjde patrně o sice nepříliš bolestnou, ale přece jen pomstu Ukrajiny za skokové zvýšení cen ruského plynu pro Kyjev na světovou úroveň. Zkrátka a dobře - když Rusko požaduje od Ukrajiny 230 dolarů za tisíc kubických metrů svého plynu, pak bude poškozeno alespoň zvýšením cen podněsterského zboží, které beztak odebírají především zákazníci z Ruské federace.
Vyřešení vleklých dohadů o postavení Podněsterské oblasti v rámci samostatného Moldavska ovšem tento spor rozhodně neřeší - spíš naopak.
