Zbytečné obavy ODS
Neobvyklou zkušeností jsou v posledních dnech debaty s významnými členy ODS. Zmizela bohorovná jistota, že pravicová opozice vyhraje příští volby. Slyšet jsou i opatrné spekulace o tom, co by se stalo, kdybychom nevyhráli.
Ke změně nálady stačil nástup premiéra Jiřího Paroubka, který svou rozhodností získává oblibu mezi voličstvem. V televizních debatách mu nedokáže odolat ani dosud tak suverénní šéf občanských demokratů Mirek Topolánek.
Přesto nejsou chmury uvnitř ODS na místě. Od svého ústupu z vlády nikdy neprosazovala svou politiku s takovou účinností jako dnes. A pokud stanovuje hlavní témata veřejné diskuse, měla by v této diskusi obstát lépe než sociální demokraté i s mediálně tak šikovným Paroubkem.
Zadostiučiněním pro občanské demokraty byl nepochybně krach jednání o evropské ústavě. Paradoxně to najednou vypadá tak, že právě s námitkami ODS, které k nám dorazily oklikou přes Evropu, se teď bude muset česká vláda potýkat.
Tématem ODS se stává zlepšování podnikatelského prostředí. Nejdříve strana navrhla a prosadila zrychlené zápisy u obchodních rejstříků. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil pak může kritizovat své kolegu ve skutečné vládě, že pro nový způsob zápisů nařizuje příliš složité tiskopisy.
Sněmovna hlasy sociálních demokratů a komunistů zablokovala v únoru přijetí novely zákona o konkursu a vyrovnání. Pospíšil reagoval bleskově. Zamítnutý návrh vrátili sněmovně k novému projednání senátoři. Minulý pátek stínový ministr dokonce předložil zcela nový zákon, který změní postup při konkursech úplně od základu.
Vládě nezbývá, než aby odpověděla návrhem vlastního zákona. Opoziční ODS a vládní sociální demokraté si tak budou konkurovat, kdo z nich napsal lepší předlohu.
Tento týden předkládá stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek první náčrt své reformy zadluženého systému. Hodnocení, jak originální a efektivní může být jeho návrh, i jak kvalitní zvolil spolupracovníky, nechme na jiných. Jisté je, že dnes se každý, kde se vyjadřuje ke zdravotnictví, nezapomene vymezit vůči Julínkovi a jeho osobním účtům. To reformní představy úřadující ministryně Milady Emmerové takovou pozornost nevzbuzují. Dalo by se pokračovat.
Hlavním tahákem sociálních demokratů před volbami jsou nižší daně z příjmu fyzických osob. Ministr financí Bohuslav Sobotka se tak ovšem pouze vymezuje proti svému stínovému konkurentovi Vlastimilu Tlustému a jeho rovné dani. Tlustý je přitom v lepší pozici, když může svůj návrh později upravit tak, aby byl pro občany výhodnější než Sobotkův plán.
Deregulace nájmů probíhá s tichým souhlasem ODS, když sociálními demokraty navržený postup deregulací může pravicová strana po volbách zrychlit pouhými ministerskými vyhláškami. Plán vlády zavést celoživotní vzdělávání odpovídá záměrům stínového ministra školství Waltera Bartoše. Reforma vojenského zpravodajství, jak ji na minulé schůzi schválila sněmovna, pochází z pera místopředsedy ODS Petra Nečase. Reforma důchodů dospěla nejdále v jednání opoziční ODS a vládních lidovců, kteří se navzájem ujistili, že při tomto klíčovém kroku se mohou dohodnout na kompromisním postupu. Obě strany především hodlají snížit platby zaměstnanců na důchodové pojištění a zlevnit tak práci.
Občanští demokraté svou opoziční prací a věcnými návrhy přispěli ke kultivaci politiky, o tom nemůže být pochyb.
Ale protože právě mají blbou náladu a v boji s Paroubkem si příliš nevěří, mohli by na uvedenou chválu něco namítat. Třeba že umělecký dojem jim nepomůže, až je ve volbách sociální demokraté s novým šéfem opět převálcují.
Pokud se ale občanští demokraté sami nesloží, pak takové obavy nejsou na místě. Svým dosavadním postupem ODS tlačí sociální demokraty do hodně levého socialistického kouta. Co vlastně dnes může ČSSD nabízet - že nepřipustí poplatky na vysokých školách ani u lékaře, že novým zákoníkem práce zaručí i špatným zaměstnancům, aby je podniky nemohly propustit. Takový starolevicový program přitom dokáží prosadit ve sněmovně jen s pomocí komunistů, což je může v konečném účtování ještě poškodit.
Jen výjimečně dokážou sociální demokraté bodovat v jiných oblastech. Takovým případem je nápad vicepremiéra Martina Jahna zavázat si živnostníky sedmdesátiprocentním paušální odpisem ze zisku před zdaněním.
Přesto hlubší představu o prosperujícím rovnostářském státě nedokázala ČSSD prezentovat a tak se zdá, že proti přímočarým liberálním představám ODS nemá vlastně co nabídnout. Politika má otevírat nové možnosti a nemá hledat stále nové a nové předpisy, které ochrání před životem i ty, kteří chránit nechtějí.
Lidé jsou nespokojeni a občanští demokraté nabízejí změnu. Taková rovnice má jediné řešení a tím jsou vyhrané volby.
