Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Za pozdní příchod na robotu, pasení na panském nebo odmlouvání dostávali poddaní „pětadvacet“
Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím tu bývala tvrz.
-
Kdy je čas na stěhování do domova seniorů? Napoví i stupeň příspěvku na péči, který přizná stát
Uvažujete o tom, že byste se přestěhovali do domova seniorů? Jak v takovém případě postupovat a co udělat nejdříve? A jak s tím vším souvisí takzvaný příspěvek na péči?
-
Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení.
-
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných míst a reálií. Znalci si jistě vybaví slovo síbrťák a vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to?
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Kovář si vymyslel vlastní rozhlednu i s kovářským muzeem. A pojmenoval ji... Samozřejmě Kovářka
Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice.
-
Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Takové svědectví podal pamětník o Vítu Fučíkovi.
-
Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí
V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan.
-
Zvony ukradené z třeboňského kostela jsou prý zakopané v poli za Brannou. Najít se je ale nepodařilo
Ten příběh je skoro neuvěřitelný. V noci z 5. na 6. listopadu roku 1848 byl vykraden kostelík svatého Jiljí u rybníka Svět v Třeboni. Ztratily se i dva věžní zvony.
-
Jihočeský zámek Orlík nad Vltavou stojí přímo nad přehradou. Na první pohled působí jako pevnost
Zámek Orlík nad Vltavou je spojený se starobylým rodem Schwarzenbergů. Tyčí se na skále nad řekou Vltavou, jejíž údolí bylo v tomto místě zaplaveno vodou Orlické přehrady.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 24
- 25
- 26
- 27
- 28
- …
- následující ›
- poslední »