Židé měli k češtině již od středověku blízký vztah
Jakým jazykem mluvili čeští Židé před osmi sty lety? Mimo jiné také česky, a česky dokonce i psali, i když k tomu používali hebrejské písmo. O tom, jak se vyvíjel vztah mezi Židy a českým jazykem, hovoří Věra Tydlitátová ze Západočeské univerzity v Plzni.
„Židé se snažili identifikovat biblické zmínky se svou současností. Vytvořili si ideu, že české země jsou zaslíbená země a staročešinu nazývali jazyk Kenaánu. A dělali to proto, že si oni sami potřebovali rozlišit jazyk, kterým mluvili, od jiných řečí. Nemluvili hebrejsky, hebrejština byla pouze liturgickým jazykem. Židé běžně mluvili německy nebo staroněmčinou, a pak tedy česky, respektive staročesky,“ vypraví judaistka Věra Tydlitátová.
Motivací tohoto označení mohl být i fakt, že Slované obchodovali s otroky, přičemž do otroctví prodávali i své soukmenovce. V Bibli je totiž postava Kenaánu označována jako otrok svých bratří.
Ke staré češtině měli Židé pozitivní vztah a byla i jejich rodným jazykem.
„Když zdejší Židé vyrůstali ve svých rodinách, učili se jako první jazyk staročeštinu a teprve potom se učili další jazyky včetně liturgického jazyku hebrejštiny.“
Jako důkazy podpírající toto tvrzení se od desátého století objevují glosy ke středověkým hebrejským textům, které obsahují česká slova přepsaná hebrejsky a vysvětlují pojmy, které tehdejší Židé v hebrejštině pravděpodobně neznali, a tak si museli vypomoci starou češtinou, kterou přepisovali foneticky hebrejským písmem.
„V hebrejských glosách se objevuje na příklad termín kraboška neboli škraboška, maska určená ke strašení dětí, nebo termín blchy, blechy. Zajímavý doklad z medicíny je popis nemocí oka, kde se v popisu glaukomu objevuje slovanský nebo český termín bělmo, který je přepsán hebrejským písmem jako bielimo.“
Tyto jevy nejsou typické jen pro starou češtinu, podotýká Věra Tydlitátová: „Židé vytvářeli takovéto národní jazyky i jinde, například je známý ladino ve Španělsku, což je starošpanělština namíchaná s hebrejštinou a aramejštinou, dále jazyk aškenázských Židů, kterým je jidiš, to je podobný jev založený na středověké němčině. Ale jako kenaánský jazyk byl znám jazyk slovanský.“
Blízký vztah zdejších Židů k češtině se udržel až do Josefínských dob, kdy mnozí čeští Židé podlehli nucené germanizaci. Přesto dost židovských obyvatel českých zemí zůstalo češtině věrných a například lékař a etnograf Siegfrid Kapper se jako básník připojil k českému obrození.
Pro úzký vztah Židů k českému jazyku pak svědčí mnoho vynikajících básníků a spisovatelů, bez nichž si českou literaturu ani neumíme představit.
Proč byste se o víkendu měli vydat do Děčína? A jak to vlastně bylo s golemem? Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.
