Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Josef Šlerka: Je dobře, že se Český rozhlas otevřel analýze zvnějšku
Český rozhlas prošel mezinárodní analýzou expertů. Plní svou veřejnoprávní roli? Kde je další potenciál růstu? A má mít vlastní zpravodajství na webu?
-
Ivan Hoffman: Čaputová je pro hodně lidí nadějí, že se politika přiblíží lidem
Slovensko má novou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Co o ní napověděl její inaugurační projev? A jak se s její volbou změní slovenská politická scéna?
-
Andor Šándor: Pozemní invaze v Íránu nehrozí. Trump má kovbojský styl, ale do války se mu nechce
U břehů Ománu došlo k útoku na dva ropné tankery. USA z nich obvinily Írán, ten to ale odmítá a tvrdí, že jde o součást americké protiíránské kampaně.
-
Břetislav Tureček: Americké sankce už Íránci otevřeně označují za ekonomický terorismus
Napětí mezi Íránem a Spojenými státy se dál vyostřuje. Evropská unie se naopak snaží mezinárodní dohodu s Teheránem zachovat. Jak daleko je Amerika ochotná zajít?
-
Tomáš Kraus: Vadí mi, že se z české společnosti vytrácí německý element
Jak 70 let od odsunu sudetských Němců česká společnost nahlíží na vzájemné vztahy? A mohlo by se jednou konat setkání vysídlených sudetských Němců v České republice?
-
Ilona Švihlíková: Komu hnutí Trikolora odloudí voliče?
„Chceme vrátit zemi občanům.“ Václav Klaus ml. představil nové hnutí Trikolora. Odkud bude rekrutovat voliče?
-
Erik Best: Opozice nechce jenom demisi Andreje Babiše. Finální audit EU bude klíčový
Už šest týdnů protestují lidé za demisi ministryně spravedlnosti a nezávislost justice. Měl by premiér Andrej Babiš, který čelí obvinění ze střetu zájmů, z politiky odejít?
-
Václav Malý: V Číně vládne perzekuce nejistoty. Represe se v posledních letech prohloubila
Uplynulo 30 let od brutálního zásahu čínského režimu proti pokojné studentské demonstraci na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Jak se od té doby Čína změnila?
-
Jiří Hlaváč: Ti hoši měli vlastnosti, které dnes postrádám. Odhodlání, čestnost a opravdovost
Uplynulo 75 let od vylodění v Normandii, které vedlo ke konečné porážce nacismu za druhé světové války. Jak válečné události formovaly tehdejší mladou generaci?
-
Cyril Höschl: Je důležité mít plán B, aby odpor mohl uspět a došlo ke změně
Česká metropole v úterý zažila jeden z největších protestů od roku 1989. „Ve společnosti narůstá dojem, že existuje dvojí metr,“ myslí si Cyril Höschl.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 140
- 141
- 142
- 143
- 144
- …
- následující ›
- poslední »