Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Jiří Hošek: Hajlující lůza v saském Chemnitzu poskytuje únikovou cestu německým politikům
Demonstrace po neobjasněné smrti 35letého Němce se zvrhly. V hledáčku médií je teď ale i saská policie.
-
Lenka Klicperová: Talibán ovládá drtivou většinu Afghánistánu. Vládě dávám pár měsíců
V Afghánistánu začalo nejhorší násilí za několik posledních let. Proč se naděje afghánské a americké vlády uzavřít dohodu s Talibánem vzdalují?
-
David Mareček: John McCain byl inspirativní osobnost. Dokázal se vyrovnat i s negativními momenty
Americký prezident Donald Trump po mlčení nakonec ustoupil tlaku a rozhodl se vyzdvihnout zásluhy zemřelého senátora McCaina. Co ukázal Američanům senátorův životní příběh?
-
Tomáš Kraus: Společnost v Německu je rozdělena. Střet dřív nebo později musel přijít
Německým městem Chemnitz zmítají protesty poté, co byl v sobotu při potyčce ubodán pětatřicetiletý Němec. Podezřelými z vraždy jsou dva muži, migranti z Iráku a Sýrie.
-
Václav Bělohradský: Vlna uprchlíků je pro Itálii pozitivní. Je to praktické cvičení v globalizaci
Itálie v neděli pustila na pevninu všech 150 migrantů z lodě Diciotti, která kotvila na Sicílii. Italský premiér Conte už dříve vyzval Česko, aby část migrantů přijalo.
-
Cyril Höschl: Štěstí se dá změřit. Peníze na něj ale dlouhodobě vliv nemají
V letošním žebříčku World Happiness Record poskočilo Česko o další dva stupně na hezké jednadvacáté místo. Dá se ale vůbec měřit něco jako je štěstí?
-
Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli
Muži i ženy v současnosti odcházejí do důchodu v 65 letech. Ukazuje se ale, že většina z nás bude moci pracovat i potom. Má se zrušit horní věková hranice?
-
Jarmila Štuková: Válka v Iráku skončila, ale země má stále mnoho problémů
Soudy v iráckém Bagdádu od začátku roku řešily stovky případů radikálů podezřelých z příslušnosti k tzv. islámskému státu. Podařilo se opravdu zlikvidovat bašty teroristů?
-
Ilona Švihlíková: Využívat pietu k politickým manýrám mi přijde nechutné
Češi a Slováci si připomněli 50 let od sovětské invaze. Na pietním aktu před Českým rozhlasem proti přítomnosti premiéra Andreje Babiše protestovaly asi tři stovky lidí.
-
Vladimíra Dvořáková: Rok 68 byl generační vzpoura. Rozměr přesahoval hranice Československa
Od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa uplynulo půl století. Čtvrtina Čechů přesto k roku 1968 nedokáže přiřadit výrazy jako invaze, nebo pražské jaro.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 180
- 181
- 182
- 183
- 184
- …
- následující ›
- poslední »