Změnu klimatu způsobuje člověk tím, jak se stará o krajinu a jak vypouští emise, shrnuje klimatolog závěry panelu OSN

„Klíčová sdělení této zprávy jsou stejná jako už v té první, která vyšla v roce 1989. Klimatická změna se děje a monitorujeme ji pomocí řady fyzikálních parametrů. Za druhé: lidmi vypouštěné skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý, představují hrozbu pro lidský blahobyt a biosféru. A za třetí: je zapotřebí snížit emise skleníkových plynů, aby mohla být minimalizována změna klimatu,“ připomněl generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Čtěte také

Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog Krajhanzl

Obsáhlé hodnotící zprávy, které shrnují vědecké poznatky z recenzovaných studií, vycházejí v několikaletých odstupech a s čím dál větší mírou jistoty a urgence varují před postupující změnou klimatu, kterou podněcují emise skleníkových plynů. Ty celosvětově nadále rok od roku rostou a koncentrace CO₂ v atmosféře je teď nejvyšší za nejméně dva miliony let.

Jistota, že za změnu klimatu může člověk

Na sestavení a schválení dokumentu, který čítá bezmála čtyři tisíce stran, se podílely stovky odborníků z celého světa. Patří mezi ně také klimatolog Tomáš Halenka, který působí na Katedře fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na starosti měl připomínky k třetí kapitole o vlivu člověka na klimatický systém.

Čtěte také

Víme, co se děje se změnami klimatu. Nemůžeme se z toho nijak vyvinit, tvrdí sociolog Biler

„Nemyslím, že by poslední zprávy IPCC přinášely nějaké revoluční poznatky, které by postavily na hlavu to, co doposud víme. Nová zpráva ale rozhodně výrazně zpřesňuje některé závěry,“ přibližuje Halenka. 

„To je dáno tím, že využívá novější inovované modely a má k dispozici lepší vstupní data o emisích a dalších věcech. Máme tak přesnější a regionálně podrobnější informace,“ podotýká s tím, že současná, v pořadí už šestá zpráva na rozdíl od dřívějších stanovuje významný lidský podíl na klimatické změně jako jednoznačný fakt.

Hlavní posun vidím v jistotě, že za změnu klimatu je zodpovědný člověk. Tím, jak se stará o krajinu a vypouští skleníkové plyny.
Radim Tolasz

To vnímá jako podstatný posun i český zástupce u IPCC klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz, který zprávu schvaloval:

„Hlavní posun vidím v jistotě, kterou klimatologové a experti mají v tom, že za změnu klimatu je zodpovědný člověk. Způsobuje to tím, jak se stará o krajinu a vypouští skleníkové plyny do atmosféry. Tyto dvě věci jdou ruku v ruce.“

Čtěte také

Klimatolog: Létat z Prahy do Ostravy je nesmysl, ovšem jezdit vlakem z Ostravy do Lisabonu taky

„V okamžiku, kdy se špatně starám o krajinu, tak se v ní méně pohlcují skleníkové plyny a více jich zůstává v atmosféře. Když se budu dobře starat o lesy, pole a louky, tak budou propady větší. A já jako člověk si můžu dovolit vypouštět víc skleníkových plynů. V okamžiku, kdy se nestarám o jedno, ani o druhé, tak je to problém,“ vysvětluje Tolasz.

Oceány a pevniny podle zprávy pohlcují zhruba 56 procent emisí CO₂ vypouštěných lidmi. Teplejší voda zabírá díky tepelné roztažnosti víc prostoru, což spolu s táním ledovců podněcuje zrychlující nárůst hladiny moří – aktuálně jde o zhruba 3,7 milimetrů ročně. 

Právě tání ledu v horách a polárních oblastech spolu s nárůstem hladiny oceánů patří k nevratným změnám, které podle závěrů zprávy budou pokračovat desítky či stovky let.

Zhruba 50 gigatun CO₂ ročně 

Zpráva IPCC nabízí několik ilustrujících scénářů dalšího vývoje. Růst teploty přitom bude záviset na tom, jak lidé omezí, či neomezí emise skleníkových plynů.

V souvislosti s tím panel zmiňuje takzvaný uhlíkový rozpočet. Jde o hrubé odhady toho, kolik emisí skleníkových plynů může lidstvo ještě vypustit, pokud chce předejít dalšímu nárůstu globální průměrné teploty. Ta už je dnes vyšší o zhruba 1,1 stupně ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí.

Zpráva konstatuje, že od roku 1850 lidé emitovali zhruba dva a půl tisíce gigatun CO₂. Na každý tisíc gigatun kumulativních emisí oxidu uhličitého přitom podle zprávy připadá nárůst povrchové teploty zhruba o 0,45 stupně.

Čtěte také

Vyhnuli jsme se době ledové a zapnuli oteplování planety. Teď už to ale přeháníme, tvrdí biolog Bahn

Pokud chtějí státy splnit cíl Pařížské klimatické dohody a nepřekročit nárůst teploty o 1,5 stupně, tak si může lidstvo podle odhadů dovolit vypustit už jen zhruba 300 až 400 gigatun CO_2. 

V případě nárůstu o dva stupně jde o zhruba tisíc gigatun. Lidstvo přitom v současnosti ročně vypouští zhruba 50 gigatun ekvivalentu CO₂. 

Emise z přírodních zdrojů

Radim Tolasz ale upozorňuje, že slabým místem těchto výpočtů je, že nezohledňují emise, které se uvolňují z tajícího permafrostu, mokřadů nebo z lesních požárů a dalších přírodních zdrojů:

Čtěte také

Arktidu můžou kvůli změně klimatu trápit přibývající „zombie požáry“. Přezimují pod sněhem a znovu vzplanou

„O těch emisích víme, tak bychom se je měli snažit namodelovat. Těm modelářům to nevyčítám, protože to je relativně nová věc, kdy to začalo být v klimatickém systému více vidět. Ale mrzí mě, že to v té zprávě není, protože odhady, kolik skleníkových by se mohlo uvolnit v následujících desetiletích například z permafrostu jsou hodně vysoké. Pohybuje se to v řádu gigatun jako emise uvolněné člověkem,“ ukazuje na skryté emise Tolasz.

„Pokud k tomu přistoupí ještě metan uvolněný z permafrostu, tak je to násobný problém. Metan má větší vliv na oteplování než CO₂, ale zase v té atmosféře nevydrží tak dlouho. Je tam třeba deset let a pak zmizí. Ale těch deset let bude problém,“ dodává klimatolog, proč by skutečný uhlíkový rozpočet mohl být ve skutečnosti nižší.

Růst teploty nejméně do poloviny století

Nová zpráva IPCC také upozorňuje na pokračující zahřívání atmosféry, oceánů i pevniny a související změnu klimatického systému, která mimo jiné znamená častější a silnější sucha i srážky, vlny veder na souši i v moři nebo další extrémní projevy počasí.

Čtěte také

Ochlazení Evropy, zvednutí hladiny oceánu. Golfský proud zpomaluje a může se zhroutit, tvrdí studie

I podle nejoptimističtějšího scénáře, který počítá s rychlým snižováním emisí, přitom povrchová teplota poroste přinejmenším do poloviny století. Pokud nedojde k snížení emisí, může nárůst teploty podle odhadů překonat hranici dvou stupňů už v tomto století.

Zpráva se také věnuje jednotlivým světovým regionům. V případě střední Evropy predikuje častější sucha i povodně.

Vydání první části šesté hodnotící zprávy o fyzikálních základech se kvůli pandemii opozdilo téměř o rok. A šlo o vůbec první zprávu, která byla schválená virtuálně. Další části zprávy, mimo jiné o dopadech změn klimatu i cestách, jak se jim přizpůsobit, plánuje IPCC vydat příští rok.

Poslechněte si souhrn Štěpána Sedláčka.