Zprávy o šesté 11. září 2010

Přehled

moderátorka:
Amerika si připomíná výročí teroristických útoků z 11.září 2001. Proti kůrovci na Šumavě se začne bojovat zcela jinak, podpořil to ministr Drobil. Vesnicí roku 2010 se staly Ratměřice na benešovsku. Neděle bude polojasná, s teplotami do 24 stupňů.

9.výročí teroristických útoků na New York a Washington

moderátorka:
Na Manhattanu si právě teď připomínají 9.výročí teroristických útoků na New York a Washington. Okolo Ground zero mají demonstrovat odpůrci plánu na vybudování islámského kulturního centra a mešity, nedaleko místa kde stávala dvojčata světového obchodního centra. V New York je i náš zpravodaj Vít Pohanka. Dobré odpoledne Vítku, řekni, jak to teď na místě vypadá.

Vít POHANKA:
Příjemný podvečer do Prahy. Zatím je v ulicích okolo Ground zero klid, na oficiálním obřadu se ještě pořád čtou v abecedním pořádku jména obětí teroristických útoků z 11.září 2001. Ty demonstrace proti plánu vybudovat o dvě ulice dál islámské kulturní centrum a mešitu jsou plánované až na odpoledne, to znamená až za několik hodin. Zdejší policie se v každém případě na možné střety s demonstranty připravuje. Jinak asi bych měl zmínit, že prezident Obama při projevu u Pentagonu nedaleko Washingtonu vyzval dnes ráno místního času k respektu vůči různým náboženským vyznáním. Jestli Newyorčané, nebo spíš radikálně naladění Newyorčané tuhle výzvu vyslyší, to uvidíme za několik hodin. Na Radiožurnál o tom budeme v každém případě informovat, zatím na slyšenou, Vít Pohánka, Český rozhlas, New York.

Nový zákon o národním parku Šumava

moderátorka:
Na Šumavě je třeba změnit koncepci boje proti kůrovci. Zlepšení současného stavu by měl přinést nový zákon o národním parku Šumava. To je hlavní výsledek dnešní cesty ministra životního prostředí, Pavla Drobila, po národním parku.

Jan KOPŘIVA:
Šumavští starostové ho vzali na Třístoličník na Prachaticku, kde je vývoj kalamity dobře patrný. Ministrova reakce přišla vzápětí.

Pavel DROBIL, ministr životního prostředí:
Ta fatální chyba, která se stala, tak se stala v rozhodnutí pana ministra Bursíka po kalamitě Kyril v roce 2007. Ta fragmentace 135 bezzásahových zón rozesetých po celém národním parku je podle mého názoru špatně, dohodli jsme se na tom, že je třeba vymezit ta území jinak a samozřejmě ten naprostý základ je, abychom vrátili Šumavě zdraví.

Jan KOPŘIVA:
Ministr podpořil i požadavek starostů na zlepšení komunikace mezi správou národního parku a obcemi. Slova má předseda Svazu šumavských obcí, Jiří Hůlka.

Jiří HŮLKA, předseda Svazu šumavských obcí:
Starostové požadují urychlené řešení kůrovcové kalamity a obnovení stavu v komunikaci do období zhruba před 5 lety, kdy se dalo se správou národního parku a ministerstvem životního prostředí normálně komunikovat.

Jan KOPŘIVA:
Ministr Drobil zatím nechytá žádné personální změny ve vedení Národního parku Šumava. Setrvání ředitele správy Františka Krejčího ve funkci je ovšem podmíněno zpracováním jasné koncepce, jak řešit problém v národním parku. Ze strážného na Šumavě, pro Radiožurnál, Jan Kopřiva.

Vesnice roku 2010

moderátorka:
Ratměřice na benešovsku se staly vesnicí roku 2010. Slavnostní vyhlášení dnes odpoledne hostily Luhačovice. Středočeská obec Ratměřice s asi 260 obyvateli si tak odnáší prémii jeden milion korun, kterou věnuje ministerstvo pro místní rozvoj. Jako vítěz krajského kola dostala další milion od Středočeského kraje. V Luhačovicích dnes slavnostní vyhlášení sledoval i redaktor Pavel Sedláček, dobrý podvečer.

Pavel SEDLÁČEK:
Hezký podvečer. 16 hodin, 25, 27 minut, 11.září 2010, tento čas a datum se ratměřickým navždy zapíše do historie. Právě v tuto chvíli ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský oznámil na pódiu malou středočeskou obec jako vítěze. Dlouhovlasému, osm a třicetiletému starostovi Viktoru Liškovi tekly po tvářích slzy dojetí. Podle něj vyhrál duch vesnice a sepjatost tamních lidí. Druhé místo v letošní soutěži putuje do městysu Koloveč na Domažlicku, tedy reprezentantovi Plzeňského kraje, třetí pak skončily Hlavnice na Opavsku, tedy vítěz moravskoslezského krajského kola. Hodnotící komise zasedala od včerejšího večera a teprve dnes nad ránem se dohodla na konečném pořadí. Pro Radiožurnál Pavel Sedláček, Luhačovice.

Pomoc EU pro Pákistán

moderátorka:
Evropská sedmadvacítka by mohla pomoci povodněmi postiženému Pákistánu obchodními výjimka. Právě této otázce se věnovali unijní ministři zahraničí na neformální schůzce v Bruselu. Povodně, které v srpnu zasáhly Pákistán po monzunových deštích, zaplavily přes 160 tisíc kilometrů čtvereční půdy a zasáhly do životů asi 20 milionů lidí.

Pavel NOVÁK:
Chceme zavést v oblasti obchodu velmi praktická opatření a chceme to udělat velmi rychle, prohlásila po neformální schůzce ministrů zahraničí Unie šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová. Jedním z uvažovaných nástrojů je podle našich diplomatických zdrojů dočasné snížení celních sazeb na určité pákistánské produkty dovážené do Evropy. Jak uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Česko ale není pro změny v pravidlech s touto asijskou zemí.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničí:
By nebylo rozumné, řekněme, změnit pravidla, pač to si potom všichni ostatní vyžadovat pro sebe taky.

Pavel NOVÁK:
Mohla by se pak totiž strhnout lavina žádostí o stejné preferenční podmínky, jaké by na omezenou dobu dostal od Unie Pákistán. Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel.

Německá hypoteční banka Hypo Real estate těsně před bankrotem

moderátorka:
Německá hypoteční banka Hypo Real estate potřebuje další státní záruku ve výši 40 miliard eur. Bez pomoci ji hrozí bankrot.

Klára STEJSKALOVÁ:
Hypo Real estate byla jedinou německou finanční institucí, která neuspěla u zátěžových testů. Banka se zaměřovala na poskytování hypotečních úvěrů a je v Německu jednou z nejznámějších obětí finanční krize. Vláda ji v roce 2009 zestátnila a na její záchranu už vynaložila více než 100 miliard eur. Nyní potřebuje další záchrannou injekci ve 40 miliardové výši. Tu musí do neděle odsouhlasit odpovědní ministři. Klára Stejskalová, Český rozhlas, Berlín.

Otevření německého válečného hřbitova v Chebu

moderátorka:
V Chebu dnes slavnostně otevřeli německý válečný hřbitov. Vzpomínkové akce se zúčastnili více než tři tisíce lidí. Mezi nimi i pozůstalý po vojácích padlých v druhé světové válce na našem území. Kromě vojáků našlo v Chebu místo posledního odpočinku také asi 500 německých civilistů, mezi nimi i děti.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ:
Hugo Fritsch je jedním z mnoha návštěvníků hřbitova, kteří přišli zavzpomínat na své blízké.

Hugo FRITSCH, návštěvník:
Babička tam je, tatínek a bratr.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ:
Pohřebiště financoval Lidový spolek pro péči o německé válečné hroby. Podle jeho prezidenta Reinharda Fürhrera je zde pohřbeno na pět a půl tisíce padlých za druhé světové války. Zhruba tři tisíce se povedli identifikovat.

Reinhard FÜRHRER, prezident Lidového spolku pro péči o německé válečné hroby:
Vlastně ty vojáci, když byli pohřbeni, tak měli svoji identifikační značku, takže pokud jsme jí našli, tak jsme je mohli identifikovat.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ:
Proti zřízení pohřebiště se ale zvedla nevole některých lidí. Jak ale uvádí starosta Chebu Jan Svoboda, jde o vítězství rozumu nad emocemi.

Jan SVOBODA, starosta Chebu:
Je to přece jenom pouhých 65 let, takže si to spojují a musíme je chápat.

Andrea ŠTROMAJEROVÁ:
V budoucnu by na chebském hřbitově mělo být pohřbeno až 7700 padlých vojáků. Pro Radiožurnál, Andrea Štromajerová, příhraniční Cheb.

Pohřešovaná dívka

moderátorka:
Na Táborsku se ztratila čtrnáctiletá mentálně postižená dívka. Policie proto žádá veřejnost o pomoc při pátrání. Naposledy byla spatřena včera, hodina po poledni, kdy odešla z praktické školy v Soběslavi. Je vysoká asi 145 centimetrů, má krátké, hnědé vlasy. Oblečená byla do modrých riflí, modré teplákové mikiny a bílých bot. Nesla modrozelenou školní brašnu. Jakékoliv informace sdělte prosím na linku 158 anebo na nejbližší policejní služebnu. Podrobnosti a fotografii pohřešované dívky najdete i na webech zprávy.rozhlas.cz anebo pomozteměnajít.cz.

Zpravodajství a komentáře Českého rozhlasu vám nabízíme i v textové a obrazové podobě – na našem webu zpravy.rozhlas.cz. Zvukové záznamy zpráv si můžete poslechnout nebo stáhnout z našeho audioarchivu. Přepisy Zpráv o šesté a Ozvěn dne po 18. hodině si můžete přečíst v archivu publicistiky.