Co dělám v rozhlase: Po šesti letech, kdy jsem si odskočila do jiného časoprostoru, křižuju zase chodby na Vinohradech (2023). I když jsem nikdy nezůstala úplně bez Rozhlasu, a péči o dvě ratolesti jsem prokládala spoluprací se Zpravodajstvím, ať už to byla příprava volebního studia ve Washingtonu, D.C., při příležitosti voleb amerického prezidenta v roce 2020, nebo články na web Radiožurnálu pro Zápisník zahraničních zpravodajů a Magazín Experiment, jsem zpět na Mezinárodní oddělení. Byť se tým mých kolegů do jisté míry obměnil, poslání a náplň zůstávají stejné – chceme být advokátem veřejné mediální služby a pojítkem s ostatními partnery na mezinárodním poli. K tomu potřebujeme vědět, co a jak to dělají jinde, co se osvědčilo a možná už méně, případně se dělíme o své zkušenosti s jinými veřejnoprávními médii nejen, ale hlavně, v Evropě.
Před rozhlasem: Studium, studium, studium (cestovního ruchu, politologie, mezinárodních vztahů, jazyků), cestování do zahraničí za studiem, poznáváním nebo prací (do Spojených států, Estonska, Ruska, Švýcarska). Ale „před rozhlasem“, to už je pěkná řádka let.
Co mě baví: Dobrá kniha nebo zajímavý film, obojí nejlépe v originále, sport aktivně i pasivně, a k tomu (nebo i bez toho) milá společnost.
Všechny články
-
Nedávné zemětřesení v Turecku uvrhlo lidi do stanů. Stánky a občerstvení tam ale rostou jako houby
V turecké Antakii žije velká část lidí stále ve stanech. 6. února přišli při velkém zemětřesení o střechu nad hlavou a jsou rádi, že aspoň katastrofu přežili.
-
Vědci věří, že nanotechnologie mají ještě širší využití a můžou pomoct v ekologii a energetice
Nanočástice jen tak nevidíme, jsou všude kolem nás. Neobejde se bez nich třeba zdravotnictví. Zabývá se jimi i vědec Paolo Fornasieri z Univerzity v Terstu.
-
Alfons Åbergi není žádný superhrdina, ale obyčejný běžný kluk. Nejen švédské děti ho přitom milují
Dostat se do svých oblíbených knih, to je snem snad každého dítěte. Trochu se to může podařit švédským dětem z Göteborgu, zajdou do kulturního centra Alfonse Åbergiho,
-
Saru Bernhardt na svých plakátech Věčně zpodobnil Alfons Mucha. Slavná herečka byla žena mnoha tváří
Sto let od úmrtí jedné z největších pařížských umělkyň přelomu si připomínají ve Francii. Slavnou divu, herečku Saru Bernhardtovou proslavily i plakáty Alfonse Muchy.
-
Virtuální realita pomáhá léčit závratě. Lékaři v Motole ji pouštějí lidem po operaci mozku
Lidem se závratěmi a poruchami rovnováhy pomáhá virtuální realita. Lékaři z Fakultní nemocnice v Motole vyvinuli speciální rehabilitační systém pro lidi po operacích mozku.
-
Stoletý Rozhlas se dívá do budoucnosti a zavazuje se k udržitelnosti, snaží se o ni různě
Český rozhlas se k udržitelnosti zavazuje i takzvanou Strategií 27, která vede mimo jiné ke snižování emisí, úspoře energií a technologiím šetrnějším k životnímu prostředí.
-
Denní program už rádio lidem rýsovat nebude. Doba i technologie nahrávají spíše „on demand“ poslechu
V budoucnu budou lidé zřejmě poslouchat Český rozhlas, aniž by tušili, že poslouchají právě veřejnoprávní rádio. Přitom dlouhá léta svými pořady mnohým utvářel denní režim.
-
Na kopci na východě Polska je les křížů. Nosí je sem poutníci od doby epidemie cholery nedaleko
Na jihu polského Podlaska před třemi sty lety vzniklo poutní místo, Grabarka. Dodnes je centrem pravoslavné církve v zemi. Jsou u něj dva kostely, klášter a les křížů.
-
Na Tchaj-wanu pečlivě rozlišujte, do kterého zelí a bůčku se zakousnete, hrozí vylámání zubů
Vepřové se zelím je oblíbený pokrm i jinde než v Česku, třeba i na Tchaj-wanu. A právě tam je mají i muzeu. Vypadají k nakousnutí, ale vylámali byste si na nich zuby.
-
Simultánně překládá do více než 40 jazyků. Systém ELITR českých vědců se zlepšuje a učí nové věci
Simultánní překlad do více než 40 jazyků umí systém ELITR, evropský on-line překladatel, u jehož zrodu stáli odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.