Barikády a finančníci v Praze

Podle českého prezidenta obepíná planetu jedna globální civilizace, která je ve své podstatě ateistická bez ohledu na to, ke kolika náboženstvím se miliony lidí hlásí. Ateistická je tato civilizace proto, že její hodnoty nejsou spojeny s věčností. Lidé se upsali kultu hmotného prospěchu, bez ohledu na ostatní hodnoty včetně demokracie.

Stejně jako se mluví o nezbytnosti restrukturalizovat hospodářství, je nutno podle Václava Havla restrukturalizovat i hodnotový systém dnešní civilizace, je třeba posílit systém obecně sdílených mravních norem, jejichž obcházení by mělo být nejen trestné, nýbrž mělo by být stíháno obecným opovržením.

Na Havlova slova reagovali prakticky všichni další řečníci. Výkonný ředitel MMF Horst Koehler například konstatováním, že globální ekonomika si žádá globální etiku. Všichni také zdůrazňovali, že jsou ochotni naslouchat podnětům zvenčí, jak MMF a SB reformovat.

Podněty zvenčí nabraly ovšem mezitím obrátek, kterým naslouchat bylo stále obtížnější. Na třech místech se kolem Kongresového centra rozpoutaly na třech místech zuřivé potyčky s policií, při kterých létaly vzduchem dlažební kostky, zápalné lahve, a vybuchovaly dělbuchy.

Proti zhruba pěti až šesti tisícúm demonstrantům použila policie vodní děla a slzný plyn. Anarchisté stavěli pod nuselským mostem barikády a zapalovali je. Do nemocnic byly odváženi první ranění.

Přitom to ráno začínalo ještě docela nevinně. Na Náměstí míru, které bylo iniciativou proti ekonomické globalizaci vyhlášeno epicentrem světové vlny protestů proto globalizaci, se dopoledne shromaždovali anarchisté a levicoví radikálové spíš po stovkách než po tisících.

„S Prahou si to ti zazobanci vymysleli dobře“, konstatoval jeden z organizátorů s povzdechem: že by si český důchodce vzal transparent a šel protestovat proti globalizaci, to je ryzí sci-fi. Ten si jde tak maximálně zanadávat na Džbán.“ Také Alexandra z Kolína nad Rýnem, která přijela do Prahy propagovat Dělnickou internacionálu, lituje, že české odbory nemobilizovaly své stoupence, jako to udělali jejich kolegové v Seattlu.

Tam jich vyšlo do ulic 20 000. V Praze byli ale cizinci, a to hlavně z Itálie, Německa a USA, nad domácími evidentně v převaze. Na náměstí Míru to v úterý dopoledne vypadalo mnohem spíše na jarmark ultralevicové ideologie a patentních řešení, než na násilné akce. Buďme realisty, žádejme nemožné, hlásal jeden z plakátů známé heslo 60.let.

Tentokrát byl ale nepřítel přesně definován: MMF a SB, v průvodu představované nejčastěji v podobě krvežíznivých vlků nebo tučných prasat, je třeba odstranit. Jejich představitelé měli být proto tak dlouho drženi pomocí blokády na místě činu, až by prohlédli a své nástroje globálního vykořistování sami rozpustili.

To je samozřejmě míněno jen symbolicky, vysvětloval Jan z Holandska, který v Bruselu lobbuje za chudý jih. Podle jeho přesvědčení ale bez hlučných, nepřehlédnutelných protestů nebudou finančníci nikdy ochotni svým kritikům doopravdy naslouchat a mezinárodní instituce zreformovat.

Vzhledem k tomu, jak potyčky v Praze v úterý probíhaly, je ovšem na místě otázka, zda chaos ve vnitřním městě, kam byly bojůvky anarchistů z okolí nuselského mostu postupně vytlačovány, a ničení pouličného vybavení může mít s nátlakem na světové finančníky ještě něco společného.

Prezident Václav Havel násilné protesty odsoudil a vyzval k jejich zastavení. Ani Pražany hořící auta na ulicích pro protiglobalizační hnutí rozhodně nenadchnou. Byť by jim byly požadavky oddlužení chudých zemí nebo spravedlivějšího rozdělení světového bohatství jakkoli sympatické.