Česká republika lépe komunikuje se zahraničím o pomoci
Jedno je jisté; při katastrofách tak apokalyptických rozměrů, jakých nabyly současné povodně ve střední Evropě, se nebude nabízená pomoc ze zahraničí nikdy jevit jako dostatečná. Přesto je zřejmé, že vlna solidarity je nyní stejně silná, ne-li intenzivnější, než před pěti lety.
A především - Česko ji umí zjevně mnohem lépe využívat než tenkrát. To, co chceme a potřebujeme, je totiž nutno přesně specifikovat. Zatím si očividně ČR řekla hlavně o logistickou pomoc, protože se v zatopených oblastech objevily zahraniční záchranné týmy, které si přivezly veškeré vybavení, včetně čerpadel a vysoušečů. Jenom z německého Frankfurtu nad Mohanem vyjel na pomoc ČR konvoj 27 hasičských vozů.
Další komoditou, kterou ČR očekává z ciziny, jsou očkovací látky. Jak vypadá tento seznam dál není sice zatím sice jasné, ale západní deníky zaznamenaly, že Praha využila jako první z povodněmi zaplavených zemí nový informační systém EU, s jehož pomocí lze získat v případě nouze přes Brusel záchranáře, materiál a odborné znalosti z členských zemí.
Tento ústřední informační systém EU existuje teprve od počátku letošního roku, byl míněn jako svého druhu náhrada za Fond finanční pomoci při katastrofách v Evropě, zrušený už před několika lety. Byly to tenkrát hlavně konzervativní politické strany v evropském parlamentě, které kritizovaly inflaci malých katastrof a neprůhledná pravidla při rozdělování peněz na likvidaci jejich následků.
Nakonec se evropští poslanci dohodli, že ochrana před katastrofami na evropském kontinentě zůstane hlavně věcí jednotlivých států, popřípadě jejich bilaterálních kontaktů. Od té doby má Komise EU i svého komisaře pro humanitární pomoc, momentálně je jím Dán Paul Nielson, avšak ten může rozdělovat pouze peníze z fondu pro katastrofami postižené rozvojové země s tím, že by hranice přesahujícími katastrofami mohl být postižen i starý kontinent se ve Strassburgu očividně moc nepočítalo. Proto mohl R. Prodi přislíbit při své inspekci v záplavami zaplavených oblastech v ČR co do objemu finančních prostředků v první chvíli především to, co bylo ve společném koši pro ČR už stejně rezervováno - je to oněch 58 mil. eur, tedy necelé dvě miliardy korun, s nimiž se počítalo jako s investicemi do infrastruktury, do zemědělství a do tvorby krajiny.
Teď půjdou přednostně do postižených oblastí. Navlas stejně jako kandidáti na tom jsou i postižené členské země EU, také ony dostaly v první fázi přislíbeno především to, co by jim ze strukturálních fondů a na subvencích stejně patřilo. Finanční toky budou ale přesměrovány a zpružněny tak, aby se co nejrychleji pomohlo všem, které zasáhla povodeň. Nedělní summit v Berlíně, kam byli pozváni zástupci EU a všech záplavami postižených zemí včetně kandidátských, však na druhé straně jasně ukázal, že se společné evropské povědomí ochrany před katastrofami a při likvidaci jejich následků dostává do fáze, kdy je evidentní, že je třeba nejenom civilní ochranu společně koordinovat, nýbrž i financovat.
Odpovídající finanční programy byly v Berlíně prodiskutovány a existují v návrzích, na kterých je třeba dál pracovat. Jak jsou životně důležité, to potvrzovala během povodní každá alarmující zpráva ze zatopené Spolany Neratovice a nebo ohrožené průmyslové zóny v saském Witterfeldu. Zbývá dodat, že problémy ve Spolaně byly v uplynulých dnech překryty akutním nebezpečím chlorové havárie, které je nyní zřejmě zažehnáno.
Zda aktivisty Greenpeace odebrané vzorky labské vody, opadávající mimo jiné i z objektu Spolany A 1420, který byl podle aktivistů Greenpeace zamořen dioxiny a jehož zatopení údajně prokázaly letecké snímky, potvrdí oficiální verzi, že k ekologické havárii nedošlo, to se ale teprve ukáže po jejich analýze v Hamburku.
rse@rozhlas.cz
