Čtyřkolka - pomůže i pobaví
V posledních letech jich přibývá jako hub po dešti. Bohužel někdy je - stejně jako ty houby, potkáte i při procházce lesem. A to není příjemné setkání. Ano, řeč je o čtyřkolkách. Tento fenomén zasáhl Českou republiku naplno, čtyřkolek už je v ČR registrováno téměř 15 000 a stále jich přibývá. Pojďme si je teď představit trochu blíže.
Češi mají dlouhou motorkářskou tradici, a tak netrvalo dlouho, aby přišli na chuť i čtyřkolkám. Navíc úspěchy závodníka Josefa Macháčka na Rallye Dakar čtyřkolky ještě více zpopularizovaly. Rozhodně to ale není věc nová. Podle Martina Kříže z Mari moto se první čtyřkolky objevily v Americe.
"Je to trochu specifikovaný stroj pro americký trh. To znamená, že nás až tak nezajímá provoz na silnici, ale opravdu téměř ze sta procent jsou to stroje vhodné pro jízdu v terénu. Je úžasné, jaké terény se dají se čtyřkolkou zdolat - je to výzva. Proto si myslím, že mnoho lidí se obrací k této zábavě."
Čtyřkolky se rozdělují na sportovní a užitkové. A v prodejích vedou právě ty užitkové, protože i s nimi se dá zažít legrace.
"Představa lidí je taková, že čtyřkolku mohou použít částečně na práci - to je základní užitková verze, traktůrek - ale zároveň může převažovat zábava nad prací. Z větší části se prodávají užitkové čtyřkolky, z menší části čtyřkolky sportovní, kde člověk hledá zábavu a adrenalin."
To, že čtyřkolky nepatří na silnice, ale do terénu, svědčí i limity ministerstva dopravy. Na silnice mohou sportovní čtyřkolky pouze s motorem o výkonu do 15 kilowat a užitkové zase nesmí přesáhnout rychlost 45 km/h. A upřímně řečeno - na silnici to ani moc nejede.
"Ovládání na silnici bez diferenciálu není tak náročné jako u auta nebo jiných vozidel, ale v kombinaci s nízkotlakými pneumatikami, které se tlakují na 0,2 až 0,5 kPa, je dojem z jízdy takový rozvláčný. Je to opravdu do terénu."
A tady je potom ten dnes tolik medializovaný problém - terén znamená pro někoho přilehlý les. Myslivec ani policista většinou jezdce na čtyřkolce nechytí - ono to ani moc nejde. Řešením jsou tak motokrosové dráhy, kde čtyřkolky za menší poplatek mohou řádit celý den. Podle Martina Kříže je takových tratí dost.
"Je to o tom chtít a hledat. Jsou pro to určené plochy, vojenské prostory. Kdo chce, tak si místo najde. Není jich málo, ale určitě to vyžaduje naložit čtyřkolku na vozík a někam ji dovézt - většina lidí to asi nebude mít za barákem."
Jasné je, že neukáznění jezdci na motorkách nebo čtyřkolkách zmizí z lesů až po zavedení velmi tvrdých postihů.
