Daniel Zach

Každá osmá tuzemská obec nemá svůj vlastní znak a vlajku a na Vysočině je to dokonce každá pátá. Vyplývá to z dat celostátního Registru komunálních symbolů. 

Po sto letech chátrání čeká zámek v Brtnici rekonstrukce. Šlechtický rod Collaltů do něj přestal investovat v roce 1923. 

Bystřice nad Pernštejnem může mít kapli prohlášenou za kulturní památku, Stonařov zase protektorátní dřevěnou ubytovnu. Obě obce jsou ale proti.

První školní rok a hned s velkým finančním mankem pomalu končí v základní škole Vážka v Telči. Škola věří, že jí těžké období pomůže překlenout komunita.

Jemnice na Třebíčsku chystá nejintenzivnější stavební sezónu za dlouhé roky. Město chce vydat do nových staveb a zásadnějších oprav 70 milionů korun. 

Křižáneckou korunu možná nahradí křižánecký bitcoin. Obec na Žďársku začala průkopnickou měnu vydávat v roce 2017.

Online mše byly velkým trendem během pandemie koronaviru, ale přetrvávají dál. Věřící na Vysočině budou moct přes internet sledovat i velikonoční obřady.

Změnit malý výdaj na několikamilionový bez požehnání zastupitelů můžou radní v Chotěboři. A to už pět let. Podobná praxe přitom v jiných městech běžná není.

Půl roku po komunálních volbách a složitých koaličních vyjednáváních jsou ve všech 35 městech na Vysočině u moci noví či staronoví starostové. Nejvíc je nestraníků.

Hostinský v Litohoři u Moravských Budějovic vyzkoušel, jak by mohl vypadat za několik let, když se zvýší hranice pro odchod do důchodu, provoz restaurace.