Filip Černý
Připravuje publicistické příspěvky a pořady.
V Českém rozhlase České Budějovice v současnosti pracuji jako redaktor publicistiky. Spolupodílím se na některých programových řadách a rubrikách, například Jihočeši, Přímá řeč nebo O knihách s knihovnicí, a natáčím příspěvky pro vysílání.
Narodil jsem se v Praze v roce 1971 a během svého života jsem vystřídal celou řadu bydlišť i zaměstnání. V roce 1992 mne osud zavál do jižních Čech, které se od té doby staly mým domovem.
V roce 2002 jsem nastoupil do českobudějovického studia Českého rozhlasu. Po několikaměsíčním pobytu v redakci zpravodajství jsem se stal redaktorem v redakci publicistiky. Za tu dobu jsem se novinářsky věnoval celé škále témat, mimo jiné jsem od roku 2005 do roku 2011 natáčel seriál Kořeny, který vycházel i knižně.
V práci se rozhodně nenudím; pokud si potřebuji vyčistit hlavu a na chvíli vypnout, rád sáhnu po nějakém comicsu nebo se vydám na pěší výlet. Mezi mé oblíbené destinace patří zřícenina Karlshausu u Purkarce, přírodní památka Černýšovické jalovce nebo kostelík sv. Rozálie u Bernartic.
Všechny články
-
Německý spisovatel, autor satirických románů Ansel Neft měsíc tvořil v Českých Budějovicích
Německý spisovatel Ansel Neft vyměnil domovský Hamburk za České Budějovice. Šlo o druhý zahraniční tvůrčí pobyt autora řady satirických románů, jak zjistila Knižní hlídka.
-
Erby a znaky vznikly z čistě praktických vojenských důvodů, pak se jejich používání stalo módou
Počátky rodových erbů a znaků sahají až do 12. století. V dobách křižáckých výprav se totiž bojovníci potřebovali odlišit, aby neútočili proti vlastním.
-
Budějovické Autis Centrum opouští městskou budovu, vyšetřuje ho policie. O služby klienti nepřijdou
Obvinění zazněla na adresu vedení budějovického Autis Centra, které pečuje o děti s poruchou autistického spektra. Přímá řeč proto dává prostor k vyjádření aktérkám kauzy.
-
Červen přináší nejdelší dny v roce a letní slunovrat. K tomu odedávna patřily také oslavy
Letní slunovrat je začátkem astronomického léta. Jedná se o okamžik, kdy má Slunce vůči světovému rovníku největší deklinaci. V tomto období jsou nejdelší dny v roce.
-
Křoví záškoláků, tak nazval svůj básnický debut jihočeský psychoterapeut Jan Zvettler
Psychoterapeut a básník Jan Zvettler přišel se zajímavým debutem. První část knihy tvoří nevydaná starší sbírka Stále ještě, nicméně celá nese název Křoví záškoláků.
-
Sedláci Tupý, Bochníček či Bradka hospodařili ve Dřítni, prozrazuje urbář ze 17. století
Obec Dříteň na Českobudějovicku je poprvé zmiňována jako velká ves, téměř malé městečko v roce 1432. Zápis je z vězení, kde si odpykával trest pacholek Mikuláše z Dřítně.
-
Astronomku mužští kolegové dlouho podceňovali, ona však přinesla zásadní poznatky o atmosférách
„Hvězda, na kterou svět zapomněl. Objevila vesmír, dnes nemá ani pamětní desku,“ napsaly před časem jedny noviny. Titulek patří astronomce Cecilii Payne-Gaposchkinové.
-
Kde čerpá inspiraci autorka Těžkých duší Iva Hadj Moussa? Třeba ve své oblíbené tvrdé muzice
Někdy nečekané a bizarní skutečnosti inspirují spisovatelku a psycholožku v jedné osobě Ivu Hadj Moussu při psaní. A také její oblíbená tvrdá muzika.
-
Židé začali používat příjmení na příkaz vrchnosti. Kdo s výběrem váhal, dostal jméno od úředníka
Židé historicky neměli žádný systém ve svých jménech. V 18. století byla nařízena jejich úřední evidence a příslušníci židovského národa si museli začít dávat příjmení.
-
Rozhledna jakou svět neviděl u jihočeských Třebohostic je neobvyklá po všech stránkách
Na louce mezi vískami Zadní Zborovice a Třebohostice na Strakonicku na jihu Čech se nachází kuriózní turistický cíl. Oficiálně se jmenuje Rozhledna, jakou svět neviděl.
