František Jaromír Rubeš: Ostří hoši. Humorné příhody čtyř veselých kumpánů z pražského Vyšehradu

6. srpen 2023

Pan Cvrček, pan Viktorini, pan Melounek a pan Čáp – to jsou čtyři kumpáni ze staropražského příběhu Františka Jaromíra Rubeše, který byl ve své době oblíbeným humoristou. Povídka Ostří hoši vypráví veselé příhody party kamarádů, odehrává se většinou v hospodách na Vyšehradě.

Čte: Martin Hruška
Připravil: Lubomír Koníř
Napsal: František Jaromír Rubeš
Zvukový mistr: Jiří Volf
Režie: Lubomír Koníř
Natočeno: v roce 2013

Text se poprvé objevil v humoristickém časopise Paleček, milovník žertu a pravdy, který vycházel v letech 1841 až 1847 a jehož hlavním přispěvatelem byl tehdy úspěšný básník František Jaromír Rubeš.

Autorem nápadu vydávat první český humoristický časopis byl básník a humorista František Hajniš. Paleček vycházel nepravidelně, po svazcích, v každém roce byly vytištěny dva až čtyři svazky. Poté, co do Palečka v posledních dvou ročnících přestal František Jaromír Rubeš přispívat, ztrácel časopis na významu. V roce 1847 vyšlo poslední číslo.

Povídka Ostří hoši je také součástí výboru Rubešových próz s názvem Humoresky, které v roce 1941 vydal Evropský literární klub.

Rozhlasové zpracování pochází z roku 2013, kdy text ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice načetl herec Jihočeského divadla Martin Hruška.

František Jaromír Rubeš

Básník, prozaik, český vlastenec a právník František Jaromír Rubeš se narodil v roce 1814 v Čížkově u Pelhřimova, kde jeho otec tehdy pracoval v pivovaru. Dětství a mládí prožil ovšem v pivovaru v Cerhenicích na Kolínsku, kam se rodina později přestěhovala.

Vystudoval gymnázium v tehdejším Německém Brodě a poté dvouletý Filosofický ústav v Praze. Na čas vstoupil do semináře, ale nakonec absolvoval práva.

S kamarády vedl veselý studentský život. Svými žertovnými texty přispíval do časopisů Kwěty české a Vesna.

„V pivě život života,
v něm se topí strast i trampota,
jím se krutá žízeň mile hasí,
jím se život pustý krásí,
mudrců v něm leží kámen,
blaha počátek i amen.“

V roce 1850 se stal askultantem (soudcovským čekatelem) u Zemského soudu v Kutné Hoře. V následujícím roce byl kvůli stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu ustanoven soudním adjunktem (pomocným úředníkem) u Okresního soudu ve Skutči. Ve Skutči také v srpnu 1853 zemřel.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.