Hamás není možné kompletně zničit. Západu chybí vůle dotlačit Izrael k jednání, míní analytik

26. únor 2024

V pásmu Gazy pokračují přestřelky mezi izraelskými vojáky a palestinskými ozbrojenci. Navzdory rostoucímu počtu obětí a výzvám k příměří z celého světa šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu neslevil z cíle vytyčeného hned na začátku, kterým má být úplná eliminace teroristického hnutí. „Je možné Hamás oslabit nebo zničit jeho operační schopnosti, ale je problematické ho kompletně zničit,“ upozorňuje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.

Poukazuje na to, že Hamásu se po začátku invaze daří rekrutovat více bojovníků a jeho infrastruktura není i podle názoru západních tajných služeb zdaleka zničena. „Nikdo přesně nevěděl, kolik je v Gaze tunelů, bylo to překvapivé i pro Izraelce. Těžko říci, kolik toho ještě zbývá,“ poznamenává.

Čtěte také

Izraeli se navíc zatím nepodařilo dopadnout či zabít vojenské velení Hamásu v Gaze, které je nadále schopno skrze prostředníky vyjednávat. Teroristickému hnutí se také po začátku invaze daří rekrutovat více bojovníků a jeho popularita mezi palestinskými uprchlíky vzrostla.

Napříč arabským světem podle dat organizace Arab Barometer sbíraných loni v říjnu a listopadu klesla podpora mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu a dvoustátního řešení, a to nikoli ihned po masakru ze 7. října, ale pokles započal až s izraelskou reakcí.

Pokud by USA skutečně chtěly dotlačit Izrael k jednání, mohou omezit dodávky zbraní nebo finanční pomoc. Ale nevyužívají toho, stejně jako EU.
Jan Daniel

Vlády okolních arabských zemí jsou vůči Hamásu přinejmenším rezervované až nepřátelské, přesto jsou s ním schopny jednat. Vřelejší vztahy Hamás udržuje s Tureckem nebo Katarem, který mu poskytuje útočiště. Stabilní je i podpora ze strany Íránu.

Chybějící vůle

Daniel popisuje, že vláda v pásmu Gazy se kompletně rozpadla a Hamás už nedrží moc, stále ale drží rukojmí a disponuje jedinou organizovanou ozbrojenou silou. Většina Gazy je z velké části zničená a její obyvatelé ani nemohou doufat v brzké příměří, k němuž Izrael tlačí západní vlády.

Čtěte také

„Pokud by Spojené státy skutečně chtěly dotlačit Izrael k jednání, tak mohou omezit dodávky zbraní nebo finanční pomoc. Ale nevyužívají toho, stejně jako Evropská unie. Uvalení sankcí na radiální židovské osadníky na Západním břehu by se ani nemělo brát jako nátlakový prostředek. To je tak moc proti mezinárodnímu právu a dvoustátnímu řešení, že by to mělo být automatické,“ zdůrazňuje expert.

Prohlášení izraelské vlády jsou prý ve vztahu k Palestincům extrémně radikální, ať už kvůli šoku z masakru ze 7. října, nebo s ohledem na to, že vládní koalici tvoří extremistické a radikální strany.

„Pokud někdy byla vůle k dvoustátnímu řešení ze strany izraelské společnosti – byť víme, že docházelo k útokům radikálních izraelských osadníků proti Palestincům a koneckonců v 90. letech i na izraelské představitele, kteří stáli za mírovým procesem –, tak teď je něco takového ještě méně přijatelné,“ uzavírá Jan Daniel.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Jan Bumba , ert

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.