Ivan Štern

Jako projev nesouhlasu s existencí republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na automobily připevňují poznávací značky Srbska, jím pro tyto účely zvlášť dodávané.

Listopad je měsíc, kdy ve stanovený den finské úřady uveřejňují jména těch, kteří v posledním fiskálním roce dosáhli ročního příjmu přesahujícího 100 tisíc eur.

Politické situace ve Švédsku a Dánsku se po volbách v obou zemích sobě, alespoň podle výsledků, výrazně vzdálily. Možná ale jde jen o zdání.

Turecký parlament přijal zákon, kterým postihuje šíření falešných zpráv (lží) trestem vězení až do tří let. Trestán může být nejen autor údajné lži, ale i její uživatel.

V posledních dolnosaských volbách do zemského sněmu pravicově extremistická AfD významně posílila. Pomohlo i to, že se nevlídně vyjadřuje vůči ukrajinským uprchlíkům.

První ucelená představa, jak má vypadat sjednocená Evropa, vzešlá v roce 1922 z pera poběžovického rodáka Richarda Coudenhove-Kalergi, v sobě obsahovala podmínku.

Jakmile se ke slovu dostanou konzervativci, ať už ti ve Velké Británii, anebo ti ve Švédsku, případně ti naši, vyrukují s nedotknutelným dogmatem nízkých daní.

Symbolem zásadních politických změn v roce 1989 se stal pád Berlínské zdi. Zajímavé události zlomového roku připomeneme v dokumentárním pásmu Ivana Šterna.

Kladu si otázku, zda to není politická nákaza? Značnou část evropských států začínají výrazně ovlivňovat strany mající nacionalistický, až reakční ráz.

Ekologická katastrofa, která postihla řeku Odru, je srovnatelná s katastrofou, jíž jsme byli svědky před časem u moravské Bečvy.