Ivan Štern

Případ Německa názorně ukazuje, kterak jsou možnosti evropských zemí stran pomoci Ukrajině omezené, pokud žádná z nich nehodlá přejít na válečné hospodářství. 

U příležitosti výročí postavení berlínské zdi vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání řadu esejí, věnovaných problému sžívání obou částí rozděleného Německa.

Maďaři usnadnili Rusům a Bělorusům přístup k vízům – včetně těch dlouhodobých, které umožňují v zemi i pracovat. V Evropě to přirozeně vyvolalo pozdvižení. 

Mnohého rozlítilo netradiční zpodobení Poslední večeře provedené během zahajovacího ceremoniálu olympijských her. Ježíše tu představovala lesbička Barbara Butchová.

Úporná snaha Evropanů, zejména pak Němců výrazně snížit závislost na Číně, je nepřehlédnutelná. Má se to tak s lithiem.

Česká europoslankyně Klára Dostálová měla za jisté, že se stane jednou z místopředsedkyň EP. Nestalo se. Hlasovalo pro ni málo poslanců. 

Parlamentní volby ve Velké Británii a Francii mohly a určitě také vzbudily dojem, že se evropská levice navrací v nezměněné síle. Je to tak ale doopravdy?

Podstata výmarského trojúhelníku – propojení Francie, Německa a Polska –, tkví od jeho zrodu v možnosti vzájemné výměny postojů.

Rozhodnutí tří frakcí Evropského parlamentu, podle kterého bude předsedkyní Komise opět Ursula von den Leyenová, je jasné jen zdánlivě. 

Před volbami do Evropského parlamentu se podle průzkumů očekával masivní nástup evropských populistů. Rodila se jakási evropská pravicově populistická internacionála.