V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008–2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor, v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení Domácí redakce.
Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák).
Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika Minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i 15dílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019–2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové.
Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Čtyřicet let komunistických prezidentů: Gottwaldem to začalo, Husákem skončilo
Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald.
-
Kořeny černého divadla nalezneme už ve starověké Číně. Za svou renesanci však vděčí Čechům
Kořeny černého divadla bychom nalezli už ve starověké Číně a později v Japonsku. Za svou renesanci ve 20. století však vděčí Čechům.
-
Charlie Chaplin. S érou němého filmu se rozloučil filmem Moderní doba
Film Moderní doba měl ve Washingtonu premiéru 5. února 1936. Autorem scénáře, režisérem i představitelem hlavní role byl král filmové grotesky Charlie Chaplin.
-
Malíř Josef Mánes obdivoval ztepilé postavy Moravanek. V tomto směru jsou krasochutné, říkával
Umělec označovaný za mistra romantického malířství se narodil v roce 1820 v Praze. Výtvarným uměním byl obklopen od malička, malířství se věnoval jeho otec i strýc.
-
Název Několik vět dal petici Jiří Křižan. Výzva poprvé zazněla na stanici Svobodná Evropa
Rok 1968 měl 2000 slov, v roce 1989 zformulovala požadavky na celospolečenské změny petice nazvaná Několik vět. Byla to přímá reakce na tvrdý zásah bezpečnostních složek.
-
Hračky Libuše Niklové se staly symbolem designu 60. let, zejména černý kocour s ohebným trupem
Světově uznávaná návrhářka hraček z umělé hmoty se narodila 1. dubna 1934 ve Zlíně. Vystudovala zcela nový obor tvarování plastických hmot ve Zlíně a Uherském Hradišti.
-
National Geographic Society. Pod její záštitou se uskutečnily výpravy k pólu nebo vraku Titaniku
Národní zeměpisná společnost byla v USA oficiálně založena 27. ledna 1988. Od počátku měla také svůj magazín, který poprvé vyšel v říjnu 1888.
-
Emil Hácha v roce 1938 pomýšlel na penzi. Po silném nátlaku se ujal prezidentského úřadu
Byl třetím prezidentem Československa, ovšem jeho role v našich dějinách bude mít už navždy hořkou pachuť spojenou se ztrátou státní suverenity.
-
Hlavním motivem závodu Jizerská padesátka se stalo uctění památky horolezců, kteří zahynuli v Peru
Historie asi nejznámějšího běžkařského závodu v Česku sahá do zimy roku 1968. Tehdy se v Jizerských horách konal první závod, který byl i přípravou tamních horolezců.
-
Jan Milíč z Kroměříže kritizoval hrabivost církevních hodnostářů. Byl obviněn z kacířství
První písemná zmínka o Milíčovi z Kroměříže pochází z roku 1358, kdy působil v kanceláři císaře Karla IV. Postupně získával stále významnější církevní posty.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 20
- 21
- 22
- 23
- 24
- …
- následující ›
- poslední »