Jan Konvalinka: Je to záhada, ale ženy a děti snášejí koronavirus lépe

26. srpen 2020

„Nemůžeme dělat pokusy na lidech,“ vysvětluje stále existující otazníky kolem nového typu koronaviru biochemik. Má semafor smysl? A proč je víc nakažených mezi mladými? 

Mají nová opatření proti covidu-19 smysl? „Ano, rozhodně. Roušky jsou odpovědí na zvyšující se počet infikovaných, upřesňuje Jan Konvalinka v rozhovoru se Zitou Senkovou. Návrat dětí do škol 1. září považuje za velké epidemiologické riziko.

Čtěte také

Většina dětí je v bezpečí, protože neonemocní. Mohou ale šířit infekci a nakazit rodiče, nebo dokonce prarodiče,“ vysvětluje vědec. I proto jsou podle něj nová preventivní opatření na místě. Jestli jsou populární, to je jiná otázka.

Muži a staří lidé mají větší rizika

Víme, že lidé s diabetem, se srdečními problémy, s nadváhou snáší infekci mnohem hůř a je pro ně nebezpečnější,“ pokračuje Konvalinka. Proč nemoc lépe zvládají děti a ženy než staří lidé a muži, vědci zatím nevědí. Pravděpodobně existují biochemické faktory, které mladé lidi chrání a staří už je nemají. 

Semafor má smysl

Jaký má názor na takzvaný semafor? Jsem pro. Je nelogické, aby okres s nulovým výskytem viru měl stejná opatření jako zbytek země, myslí si. To by byla velká chyba. 

Slábne virus? Vědci zatím nevědí  

Nemoc se šíří rychle, ale velmi pomalu přibývá úmrtí a hospitalizovaných. Oproti letošnímu dubnu jich je pětkrát méně. Proč má nemoc mírnější průběh? Vědci se neshodnou a mají několik vysvětlení. 

Jedna teorie říká, že virus slábne,“ říká Konvalinka v pořadu Jak to vidí... Pro takové tvrzení ale není molekulárně-biologický důkaz. Jisté je, že virus mutuje. Ale mnohem pomaleji než virus chřipky nebo HIV.

Nemůžeme dělat pokusy na lidech

Nemůžeme měřit patogenicitu a dělat pokusy na lidech,“ vysvětluje Konvalinka na Dvojce. „Nemůžeme měřit, jestli virus z 15. srpna z konkrétního pacienta je méně patogenní než virus z 15. března. I když je oba máme. Vědci tak mají k dispozici jen známá epidemiologická data.

Mladí se přestali bát, to je dobře

Průměr infikovaných je mladší, než byl v březnu a v dubnu. Čím to je? Mladí se baví, chodí do restaurací a jezdí na dovolenou. Je to dobře, přestali jsme se bát,“ myslí si Konvalinka.

To, že se mladí nechrání, a proto se infikují, se podle něj dalo předpokládat. Za pozitivní považuje i to, že důchodci se naučili před nemocí chránit. 

Další témata rozhovoru: Jak jsme pokročili v poznávání koronaviru, co bude průlomem v boji s nákazou, co vědce trápí nejvíce?

autoři: Jan Konvalinka , Zita Senková , juk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.