Jana Gulda

Ježíškova vnoučata, to jsou přání všeho druhu pro všechny babičky a dědečky. Ale taky pro hendikepované, jak ukazuje příběh z České Skalice.

Adventní čas je přímo předurčený k plnění běžných, ale i tajných a kolikrát i celoživotních snů. A díky Ježíškovým vnoučatům se splnil sen paní Anně.

Je jí 85 let, je skromná, stále má dobrou náladu a úsměv na tváři, na chodbách domova trénuje chůzi a ví, jaké to je péct cukroví v horké Africe. Seznamte se, to je Olga.

Ježíškova vnoučata mění životy k lepšímu. A samostatnějšímu. Třeba jako v případě pana Jana ze Sloupu v Čechách, který je na invalidním vozíku.

Na začátku bylo netradiční přání paní Milušky - vidět chlapy! Trpí Alzheimerovou chorobou, a tak si v jednu chvíli nemohla vzpomenout, co si to vlastně přála. 

Přes 40 let byl Gerhard Träger horník. Teď, v 76 letech, je upoutaný na invalidní vozík. Ale přání podívat se ještě někdy dolů, do dolu, to mu zůstalo.

Projekt Ježíškových vnoučat ukázal, že máme srdce. Tolik obousměrně darované radosti, lásky a třeba i nových přátelství ukázalo, že máme dokonce velká srdce.

Je jí 82 let, má kouzelné jméno Hildegarda a je to bývalá hospodyně z fary v Kravařích u Opavy. A moc si přála znovu se podívat na místo, které má tak ráda.

Pár dnů zbývá do Vánoc a tak je dost těžké ubránit se stresu, nepodlehnout panice z nestíhání a každý den si najít aspoň jeden důvod, proč se usmát a být v pohodě.

Starší lidi většinou na dotaz, co by si přáli, odpovídají, že nic nechtějí. Že všechno mají. Ale když se pak zamyslí, mají úžasné nápady.